Cerca

Vatican News
2018.12.21 Auguri Dipendenti Santa Sede Setkání papeže se zaměstnanci Svatého stolce 21. prosince 2018.  (Vatican Media)

Papež vybídl své zaměstnance ke svatosti na pracovišti

„V životě jen jedno je smutné – že nejsme svatí“, citoval Petrův nástupce francouzského spisovatele Léona Bloye v úvodu tradiční vánoční audience pro zaměstnance Svatého stolce, kteří jej se svými rodinami v pravé poledne očekávali v aule Pavla VI.

Opakem smutku je tudíž radost, která se pojí ke svatosti, vyvodil papež František, a vypomohl si názorným příkladem – betlémskou jeskyní, kde Svatá rodina září štěstím a přímo z ní prýští radost:

„Namítnete – ještě aby ne! Vždyť je tu řeč o Madoně se svatým Josefem. Také oni to ale neměli jednoduché – svatým se člověk nerodí, nýbrž stává, což platí i pro ně. Rovněž pastýře naplnila radost. Jsou zajisté svatí, protože vyslyšeli volání andělů, ihned se vydali k jeskyni a nalezli znamení – dítě v jeslích. Nebylo to nic samozřejmého. V jesličkách často vídáme mladého a poněkud zasněného pasáčka, který se na jeskyni dívá s okouzleným výrazem. Vyjadřuje radostný údiv člověka, který s dětskou duší přijímá Ježíšovo tajemství. Toto je znakem svatosti – uchovat si schopnost úžasu, být ohromen Božími dary, jeho „překvapeními“, přičemž Ježíš je největší dar a stále nové překvapení“.

V betlémcích nechybějí různá řemesla, pokračoval Svatý otec. Švec, podomní prodavač vody, kovář i pekař překypují štěstím, protože radost z Ježíšova narození je nakažlivá. Jejich práce se zároveň posvěcuje Ježíšovou přítomností a Jeho příchodem mezi nás.

„Přivádí nás to k zamyšlení nad naší prací, která samozřejmě obnáší námahu. U nás doma jsem ale poznal lidi, kteří práci předstírali, takže pochopitelně o námaze nelze mluvit! Kdyby se každý na pracovišti trochu zamyslel nad Ježíšovou svatostí, ihned  by se nastolila dýchatelnější atmosféra. Stačí málo, nepatrný paprsek – úsměv, prokázaná pozornost či zdvořilost, prosba o odpuštění, které rozředí hustý vzduch, tvořený naší pýchou, uzavřeností, předsudky. Pracuje se pak lépe a plodněji.“

Za chorobný jev na pracovišti římský biskup označil pomluvy a neustálé kritizování, které ničí přátelství a bezprostřednost. Někdy je lépe mlčet nebo se kousnout do jazyka, doporučil.

„Také na pracovištích existuje «svatost od sousedních dveří», i zde ve Vatikánu, mohu to dosvědčit (...). Svatost je možná – je to milost a velice krásná. Tito lidé se většinou nestaví na odiv, jsou prostí a skromní, avšak prokazují mnoho dobra v práci a vztazích s druhými. A jsou radostní – nikoli protože se neustále smějí, nýbrž díky obrovské vnitřní vyrovnanosti, kterou dokážou předávat. Odkud tento klid pochází? Opět od Ježíše, Boha-s-námi. On je pramenem naší radosti, jak osobní, tak rodinné a pracovní.“

Přeji vám proto svatost, abyste byli šťastní. Ovšem – ve vší úctě – nikoli svatost ze svatého obrázku, nýbrž normální svatost z masa a kostí, která počítá s naší povahou, chybami i hříchy.

„Co to řekl anděl? »Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid«. Půjdeme se na ni podívat, anebo nás zaměstná něco jiného? Drazí bratři a sestry, nebojme se svatosti. Ujišťuji vás, že je cestou k radosti. A proto radostné vánoce vám všem!“

Popřál papež František vatikánským zaměstnancům.

 

(jag)

21. prosince 2018, 17:11