Hledejte

Vatican News
2018.12.21 Auguri Dipendenti Santa Sede 2018.12.21 Auguri Dipendenti Santa Sede  (Vatican Media)

Papež vybídl své zaměstnance ke svatosti na pracovišti

„V životě jen jedno je smutné – že nejsme svatí“, citoval Petrův nástupce francouzského spisovatele Léona Bloye v úvodu tradiční vánoční audience pro zaměstnance Svatého stolce, kteří jej se svými rodinami v pravé poledne očekávali v aule Pavla VI.

Opakem smutku je tudíž radost, která se pojí ke svatosti, vyvodil papež František, a vypomohl si názorným příkladem – betlémskou jeskyní, kde Svatá rodina září štěstím a přímo z ní prýští radost:

„Namítnete – ještě aby ne! Vždyť je tu řeč o Madoně se svatým Josefem. Také oni to ale neměli jednoduché – svatým se člověk nerodí, nýbrž stává, což platí i pro ně. Rovněž pastýře naplnila radost. Jsou zajisté svatí, protože vyslyšeli volání andělů, ihned se vydali k jeskyni a nalezli znamení – dítě v jeslích. Nebylo to nic samozřejmého. V jesličkách často vídáme mladého a poněkud zasněného pasáčka, který se na jeskyni dívá s okouzleným výrazem. Vyjadřuje radostný údiv člověka, který s dětskou duší přijímá Ježíšovo tajemství. Toto je znakem svatosti – uchovat si schopnost úžasu, být ohromen Božími dary, jeho „překvapeními“, přičemž Ježíš je největší dar a stále nové překvapení“.

V betlémcích nechybějí různá řemesla, pokračoval Svatý otec. Švec, podomní prodavač vody, kovář i pekař překypují štěstím, protože radost z Ježíšova narození je nakažlivá. Jejich práce se zároveň posvěcuje Ježíšovou přítomností a Jeho příchodem mezi nás.

„Přivádí nás to k zamyšlení nad naší prací, která samozřejmě obnáší námahu. U nás doma jsem ale poznal lidi, kteří práci předstírali, takže pochopitelně o námaze nelze mluvit! Kdyby se každý na pracovišti trochu zamyslel nad Ježíšovou svatostí, ihned  by se nastolila dýchatelnější atmosféra. Stačí málo, nepatrný paprsek – úsměv, prokázaná pozornost či zdvořilost, prosba o odpuštění, které rozředí hustý vzduch, tvořený naší pýchou, uzavřeností, předsudky. Pracuje se pak lépe a plodněji.“

Za chorobný jev na pracovišti římský biskup označil pomluvy a neustálé kritizování, které ničí přátelství a bezprostřednost. Někdy je lépe mlčet nebo se kousnout do jazyka, doporučil.

„Také na pracovištích existuje «svatost od sousedních dveří», i zde ve Vatikánu, mohu to dosvědčit (...). Svatost je možná – je to milost a velice krásná. Tito lidé se většinou nestaví na odiv, jsou prostí a skromní, avšak prokazují mnoho dobra v práci a vztazích s druhými. A jsou radostní – nikoli protože se neustále smějí, nýbrž díky obrovské vnitřní vyrovnanosti, kterou dokážou předávat. Odkud tento klid pochází? Opět od Ježíše, Boha-s-námi. On je pramenem naší radosti, jak osobní, tak rodinné a pracovní.“

Přeji vám proto svatost, abyste byli šťastní. Ovšem – ve vší úctě – nikoli svatost ze svatého obrázku, nýbrž normální svatost z masa a kostí, která počítá s naší povahou, chybami i hříchy.

„Co to řekl anděl? »Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid«. Půjdeme se na ni podívat, anebo nás zaměstná něco jiného? Drazí bratři a sestry, nebojme se svatosti. Ujišťuji vás, že je cestou k radosti. A proto radostné vánoce vám všem!“

Popřál papež František vatikánským zaměstnancům.

 

(jag)

21. prosince 2018, 17:11