Hledejte

ITALY-VATICAN-POPE-ANGELUS-RELIGION ITALY-VATICAN-POPE-ANGELUS-RELIGION 

Konverze je úplná, vede-li k pokornému uznání našich pochybení

Promluva Svatého otce před mariánskou modlitbou Anděl Páně, nám. sv. Petra.

Dobrý den, drazí bratři a sestry!

Minulou neděli nás liturgie nabádala, abychom prožívali advent a očekávání Pána v postoji bdění a modlitby. Dnes, o druhé adventní neděli je nám ukazováno, jakou dát tomuto očekávání náplň, totiž vydat se cestou obrácení, konkretizovat toto očekávání. Evangelium nám jako vůdce této cesty prezentuje Jana Křtitele, který »šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy« (Lk 3,3). K popisu Křtitelova poslání používá Lukáš starozákonní Izaiášovo proroctví, jež praví: »Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán« (Lk 3,4-5).

Při přípravě cesty Pánu, který přijde, je nezbytné brát zřetel na požadavky pokání, o kterých mluví Bible. Jaké jsou tyto požadavky? Především jsme povoláni vyrovnat propadliny způsobené nezúčastněností a lhostejností; přistupovat k druhým s tímtéž Ježíšovým cítěním, tedy se srdečností a bratrskou ohleduplností, která se ujímá bližního v jeho potřebách. Vyrovnat propadliny, které jsou způsobeny netečností. Nelze mít laskavý a bratrský vztah s bližním, jsou-li v něm mezery, tak jako nelze jít po cestě plné výmolů. Je proto zapotřebí změnit postoj. A to všechno se zvláštní pozorností k těm nejpotřebnějším. Je třeba odebrat četné hrubosti, způsobované domýšlivostí a pýchou. Mnozí lidé jsou, byť nevědomky, pyšní a neomalení, a jejich vztahy postrádají srdečnost. To je zapotřebí překonat konkrétními gesty smíření s našimi bratry a prosbami o odpuštění našich vin. Smířit se není snadné. Vždycky se přemýšlí o tom, kdo učiní první krok. Přitom nám Pán pomáhá, máme-li dobrou vůli. Konverze je totiž úplná, pokud vede k pokornému uznání našich pochybení, nevěrností a nedostatků.

Věřící je ten, kdo jako Jan Křtitel v poušti otevírá cesty, když se sbližuje s bratrem a otevírá perspektivy naděje i v neschůdných existenciálních kontextech, poznamenaných selháními a porážkami. Nesmíme se vzdávat před zápornými situacemi uzavřenosti a odmítání, nesmíme se podrobovat světské mentalitě, protože středem našeho života je Ježíš a Jeho slova světla, lásky a útěchy. Křtitel vybízel lidi svojí doby k obrácení mocně, rázně a přísně. Dovedl však naslouchat, uměl být laskavý a odpouštět mnohým mužům a ženám, kteří k němu přicházeli, aby vyznali svoje hříchy a přijali křest pokání.

Svědectví Jana Křtitele nám pomáhá pokračovat v našem svědeckém životě. Ryzost jeho zvěsti a odvaha při hlásání pravdy dovedly vzbudit již dávno dřímající očekávání a naděje Mesiáše. Také dnes jsou Ježíšovi učedníci povoláni být Jeho pokornými, ale odvážnými svědky, aby rozněcovali naději a umožňovali chápat, že Boží království navzdory všemu den po dni nadále roste mocí Ducha svatého. Každý z nás přemýšlejme: jak mohu změnit něco ve svém postoji, aby byla připravena cesta Pánu.

Panna Maria ať nám pomáhá, abychom, počínaje od sebe, denodenně připravovali cestu Pánu a rozsévali kolem sebe zárodky trpělivosti, pokoje, spravedlnosti a bratrství.

Přeložil Milan Glaser

9. prosince 2018, 19:29