Beta verze

Cerca

Vatican News
Pope Francis' Angelus prayer Papež při nedělní promluvě 2. září 2018.  (ANSA)

Stále znovu rozpoznávat, co je pravým jádrem zkušenosti víry

Promluva papeže před mariánskou modlitbou 2. září, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Tuto neděli začínáme číst Markovo evangelium. V dnešním úryvku (srov. Mk 7,1-8.14-15.21-23) pojednává Ježíš o tématu, které je důležité pro všechny nás, věřící, totiž o autenticitě naší poslušnosti Božímu Slovu proti jakékoli kontaminaci zesvětštěním a či legalistickým formalismem. Epizodu uvozuje námitka, kterou učitelé Zákona a farizejové adresují Ježíšovi, když obviňují jeho učedníky, že se nedrží tradovaných obřadních předpisů. Oponenti tak chtěli napadnout věrohodnost a autoritu Ježíše jakožto Mistra, protože říkali: „Tento učitel dovoluje svým učedníkům, aby nedodržovali tradici.“ Ježíš jim však důrazně odpověděl: »Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš, jak je psáno: „Tento lid mne uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě. Nadarmo mne však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními« (vv.6-7). Tak pravil Ježíš. Jasná a silná slova! Pokrytec je jedním z nejsilnějších přídomků, které užívá Ježíš v evangeliu, a to na adresu učitelů náboženství, učitelů Zákona.

Ježíš chce totiž učitele Zákona a farizeje vyburcovat z omylu, do kterého upadli. Co je tímto omylem? Překrucování Boží vůle opomíjením Božích přikázání a dodržováním lidských ustanovení. Ježíšova reakce je přísná, protože ve hře je mnoho: jde o pravdivost vztahu mezi člověkem a Bohem, o autenticitu náboženského života. Pokrytec je lhář, postrádá autenticitu.

Také dnes nás Pán vybízí, abychom se vyhýbali riziku přikládat větší důležitost formě než podstatě. Volá nás, abychom stále znovu rozpoznávali, co je pravým jádrem zkušenosti víry, tedy láska k Bohu a láska k bližnímu, a očišťovali ji od přetvářky legalismu či rituálnosti.

Poselství evangelia je dnes podtrženo také hlasem apoštola Jakuba, který podává shrnutí toho, co je to pravé náboženství. Říká: ryzí zbožnost znamená »ujímat se sirotků a vdov v jejich tísni a uchovat se neposkvrněný od světa« (Jak 1,27).

„Ujímat se sirotků a vdov“ znamená prokazovat činorodou lásku bližnímu, počínaje těmi, kdo jsou v největší nouzi, nejslabším a nejvíce marginalizovaným. To jsou ti, o které se Bůh stará zvláštním způsobem a žádá od nás totéž.

„Uchovat se neposkvrněný od světa“ neznamená izolovat se a uzavřít se před realitou. Ne. Také tady nesmí jít o vnější, nýbrž o vnitřní postoj. V podstatě to znamená bdít nad tím, aby náš způsob myšlení a jednání nebyl nakažen zesvětštělou mentalitou, totiž marnivostí, lakotou a pýchou. Muž nebo žena, kteří žijí v marnivosti, lakotě a pýše, a zároveň věří, projevují se nábožensky a dokonce odsuzují druhé, jsou pokrytci.

Zpytujme svědomí, abychom zjistili, jak přijímáme Boží Slovo. V neděli je slyšíme na mši. Pokud nasloucháme roztěkaně či povrchně, mnoho nám neprospěje. Slovo musíme naopak přijmout otevřenou myslí a otevřeným srdcem, do dobré půdy, aby bylo asimilováno a přinášelo plody v konkrétním životě. Ježíš říká, že Boží Slovo je jako zrno, sémě, jež má růst v konkrétních skutcích. Slovo tak očišťuje naše srdce i činy a vysvobozuje náš vztah k Bohu i k druhým z pokrytectví.

Příklad a přímluva Panny Marie ať nám pomáhají vždycky ctít Pána srdcem a dosvědčovat lásku k Němu konkrétními rozhodnutími pro dobro bratří.

Přeložil Milan Glaser

2. září 2018, 19:45