Beta verze

Cerca

Vatican News
Papež František před obrazem P. Marie Ostrobramské Papež František před obrazem P. Marie Ostrobramské 

Papež František v Litvě: Návštěva poutního místa P. Marie Jitřní brány

Po celou dobu své návštěvy v Pobaltí bude Svatý otec ubytován na litevské nunciatuře ve Vilniusu. Tam se také odebral na soukromý oběd a krátký odpočinek před zahájením odpoledního programu. Ten začal návštěvou Poutního místa Matky Milosrdenství, známé v Litvě s přívlastkem „Jitřní brána” (Aušros Vartai) a patrně ještě proslulejší v Polsku jako P. Maria Ostrobramská.

Johana Bronková - Vatikán

V kapli Matky Milosrdenství se uctívá obraz P. Mari namalovaný v letech 1620-30 pro jednu ze vstupních bran Vilniusu, který proslul mnoha divy. Prvním z nich bylo zachování brány při ruském útoku v roce 1655. V pohnutých dějinách země se stal předmětem úcty, naděje a duchovní posily, zejména v dobách sovětské okupace.

Návštěva papeže Františka měla rovněž ekumenický rozměr. Svatý otec se zastavil na prostranství mezi sídlem pravoslavného metropolity a katolickým kostelem sv. Terezie. Po pozdravu s pravoslavným metropolitou se papež vydal ke kapli Matky Milosrdenství, kde se shromáždily stovky sirotků spolu s adoptivními rodiči. Zvláštní sektor byl vyhrazen nemocným. V mariánské kapli čekala na papeže opět litevská prezidentka. Předtím než se Svatý otec pomodlil před milostným obrazem třetí tajemství radostného růžence, pronesl krátkou promluvu. Poukázal na to, že Maria je zobrazena jako „Matka bez Dítěte”, a proto je vnímána jako Matka všech, jež v každém člověku spatřuje tvář svého Syna:

 

A poněvadž Ježíšův obraz je jakousi pečetí každého lidského srdce, můžeme se v každém muži a každé ženě setkávat s Bohem. Uzavřeme-li se do sebe ze strachu před druhými budováním zdí a barikád, připravíme se na konec o Ježíšovu dobrou zvěst, která se vine dějinami a životem  druhých. Postavili jsme ve svojí minulosti příliš mnoho pevností, ale cítíme dnes potřebu pohlédnout si do tváří a uznat v sobě bratry, společně kráčet a radostně i pokojně zakoušet bratrství (srov. Evangelii gaudium. 87). Denně navštěvuje Matku Milosrdenství množství lidí z mnoha zemí: Litevci, Poláci, Bělorusové a Rusové, katolíci i pravoslavní. Dnes to umožňuje snadná komunikace a svobodný pohyb mezi našimi zeměmi. Jak by bylo krásné, kdyby se k této snadnosti pohybu z místa na místo přidala také snadnost setkávání a solidarity všech, výměna darů, které jsme zdarma dostali, vycházení z nás samotných a sebedarování se druhým, přijímání přítomnosti a různosti druhých jako dar a bohatství našeho vlastního života.

Matka Milosrdenství, jako každá dobrá matka, rodinu sjednocuje a vybízí k hledání svého bratra také dnes, pokračoval papež. I dnes jsou děti a rodiny, které čekají na „uzdravující světlo činorodé lásky“, která otevírá nebeskou bránu, dodal a vybídl k vytváření Vlasti, která buduje spíše mosty než hradby a dává přednost milosrdenství před soudem.

Z mariánského poutního místa zamířil papež v papamobilu na náměstí před katedrálou litevského hlavního města, zasvěcenou sv. Stanislavovi a Ladislavovi, kde se setkal s mladými lidmi. Před návratem na apoštolskou nunciaturu navštívil také vnitřek neoklasicistní katedrály. V době sovětské okupace byl katedrální chrám uzavřen a sloužil jako galerie a částečně také jako obchod s náhradními díly pro automechaniky. V kapli litevského patrona, sv. Kazimíra, jej očekávalo asi 60 starých řeholnic a kněží. Svatý otec po tiché modlitbě přijal kytici, kterou položil před obraz P. Marie Sibiřské, připomínající modlitby za tisíce deportovaných Litevců a Poláků.

Zítřejší program papežské návštěvy bude pokračovat v Litvě. Svatý otec bude sloužit mši v druhém největším městě Kaunasu. Na tamním arcibiskupství poobědvá s litevskými biskupy a v katedrále se setká s kněžími, řeholníky a seminaristy. V podvečer se vrátí do Vilniusu, kde uctí oběti holocaustu a sovětské okupace.

22. září 2018, 18:04