Beta verze

Cerca

Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto 

Blíží se Františkova „ekumenická pouť“ do Ženevy

V druhé největší švýcarské metropoli Ženevě vrcholí přípravy na čtvrteční papežovu náštěvu, a to zejména v sídle Světové rady církví. František totiž přijíždí do Švýcarska právě u příležitosti sedmdesátého výročí založení této organizace, která vznikla roku 1948 v Amsterdamu a zastupuje více než půl miliardy křesťanů ve 120 zemích všech pěti světadílů.

Papežův příjezd zpečetí toto výročí, jehož oslavy začaly již minulý pátek, 15. června, spolu se shromážděním ústředního výboru Světové rady církví, jehož sto padesát členů se schází každé dva roky. Tentokrát je prioritním tématem jejich zasedání jednota křesťanů a rovněž projednání dokumentu o ekumenické diakonii, na kterém po čtyři roky pracovala skupina složená z odborníků Světové rady církví, Act Alliance a Světové luterské federace. V neděli zástupci křesťanských církví z celého světa slavili ekumenickou bohoslužbu v ženevské katedrále sv. Petra, při níž kázal pravoslavný patriarcha Bartoloměj, který před nástupem do čela ekumenického konstantinopolského patriarchátu pracoval jako člen jedné z komisí Světové rady církví a studoval v jejím ekumenickém institutu na zámku Bossey poblíž Ženevy.

Papežové v Ženevě

Jednodenní papežovu cestu pod mottem „Společně kráčet, modlit se a pracovat“ představil také dnešní brífink v Tiskovém středisku Svatého stolce. Jedenadvacátý červen bude datem čtvrté papežské návštěvy ve švýcarském městě na soutoku dvou řek. A potřetí se Ženeva stane cílem papežské cesty, jejíž význam se neomezuje pouze na lokální úroveň, nýbrž projevuje se na světové rovině. Pavel VI. do švýcarské metropole zavítal 10. června 1969 v rámci páté papežské cesty v novodobé historii. Přijel sem u příležitosti padesátého výročí založení Mezinárodní organizace práce, avšak neopomněl navštívit rovněž sídlo Světové rady církví. Také Jan Pavel II. měl ženevskou cestu, naprogramovanou na rok 1981, spojit s promluvou v téže specializované agentuře OSN, zabývající se pracovními otázkami, avšak zabránil mu v tom květnový atentát na Svatopetrském náměstí. Do Ženevy se vydal v červnu následujího roku (1982), aby se setkal s výborem Červeného kříže, zaměstnanci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a představiteli mezinárodních katolických organizací. Druhou cestu do Ženevy o dva roky později (12.6.1984) věnoval návštěvě Světové rady církví a Ekumenického institutu v Bossey.

Ekumenická pouť papeže Františka

Papež František během třinácti hodin pobytu na švýcarské půdě vynechá téměř povinné zastávky v různých organizacích Spojených národů, kde má Svatý stolec své stálé pozorovatele, a nepodívá se ani do sídla Mezinárodního olympijského výboru či Červeného kříže. Svou cestu totiž označil za „ekumenickou pouť“, potvrzuje pro naše mikrofony někdejší mluvčí švýcarského episkopátu, Mario Galgano:

 „František chce svou návštěvou vyzdvihnout kulaté jubileum Světové rady církví, ačkoli katolická církev vůbec není členem této ekumenické instituce, a to ze dvou důvodů. Za prvé je totiž sama všeobecnou církví s papežem jako hlavou, což by působilo napětí, kdyby byl papež ve velice členité organizaci shromažďující 350 protestantských, anglikánských a pravoslavných církví pouze jedním hlasem z mnoha. Za druhé by zde nastal početní nepoměr vzhledem k tomu, že Světová rada církví sdružuje zhruba pět set milionů věřícících, kdežto sama katolická církev jich má více než miliardu. Dosud existovala snaha této nerovnováze zabránit...“

Nehledě na stále trvající věroučné rozdíly a jejich dopad na mravní i společenské otázky, které nicméně nebrání ekumenické spolupráci, uskutečňované v rámci Papežské rady pro jednotu křesťanů. Od roku 1965 existuje Smíšená pracovní skupina tvořená dvaceti členy – deset jich jmenuje papež, druhou polovinu pak Světová rada církví. Schází se jednou ročně – naposledy v květnu t.r. v rumunském Targoviste, pokračuje švýcarský novinář:

Existují komise Světové rady církví, kde působí katoličtí zástupci. Čtyři katoličtí teologové, vysílaní Papežskou radou pro jednotu křesťanů, jsou plnoprávnými členy Komise pro víru a řád (tvořené 49 členy a čtyřmi poradci), přičemž obě instituce od roku 1968 společně připravují podklady k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů. Další tři katolíci, členové řeholních společenství, pracují v jiné komisi Světové rady církvi, zaměřené na misii a evangelizaci. Papežská rada pro novou evangelizaci zároveň financuje katedru jednoho katolického teologa v Ekumenickém institutu v Bossey a od roku 2013 se účastní Poutě za spravedlnost a mír, pořádané Světovou radou církví. Krátce řečeno – konkrétní ekumenické rozhovory probíhají velmi dobře“.

Papež pozdraví delegaci severokorejských křesťanů

V sídle Světové rady církví – Ženevském ekumenickém centru – papež František kromě členů Rady a personálu ve čtvrtek dopoledne pozdraví zhruba dvě stovky pozvaných hostů, mezi nimi rovněž delegaci křesťanů ze Severní Koreje, uvedla pro Vatikánský rozhlas mluvčí Světové rady církví, Marianne Ejderstenová:

„Světová rada církví pěstuje od roku 1984 dobré vztahy s církvemi v Jižní a Severní Koreji. Z tohoto důvodu se nám podařilo pozvat do Ženevy také delegaci ze severní části poloostrova. Během papežovy návštěvy položíme důraz na problematiku míru ve světě, protože cílem Světové rady je podporovat mír, a to prostřednictvím spravedlnosti. To je také základem konkrétních mírových projektů, na kterých spolupracujeme s katolickou církví, jak na Korejském poloostrově, tak v Kolumbii, Jižním Súdánu a samozřejmě na Blízkém východě.“

Dalším projednávaným tématem během papežovy ženevské návštěvy bude pomoc a podpora, kterou světové církve poskytují uprchlíkům. Ze tří set padesáti členských církví Světové rady totiž většinu tvoří církve v Africe či Asii, odkud pochází většina migrantů, přicházejících do Evropy. O úzké spolupráci v této oblasti referuje mons. Andrzej Choromanski z Papežské rady pro jednotu křesťanů:

„Papežská rada pro jednotu křesťanů spolu se Světovou radou církví pracuje na pastoračním dokumentu, který by křesťanským církvím poskytl jakousi rukověť v otázkách pomoci a přijetí uprchlíků. Musíme pomáhat tomu, kdo to potřebuje – v této oblasti už dlouhou dobu existuje skutečně bohatá ekumenická spolupráce. Nevím, co k tomu řekne papež v Ženevě, vím ale, že pro Světovou radu církví je to velice důležité téma a že pomoc migrantům a uprchlíkům je také velice důležitá pro ekumenu.“

Co od papeže čekají švýcarští katolíci?

Každá papežská cesta zahrnuje také setkání s místním katolickým společenstvím. Papež František stejně jako jeho předchůdci bude slavit eucharistii nejenom se ženevskou diecézí, nýbrž s katolíky celé švýcarské církve. Zatímco Pavel VI. si vybral za místo jejího konání městský park, František opakuje volbu Jana Pavla II. a ve čtvrtek odpoledne zve věřící do ženevské výstavní haly Palaexpo:

Očekává se nejméně 40 tisíc katolíků z celého Švýcarska a sousední Francie. Tisíce z nich budou sledovat mši svatou na velkoplošných obrazovkách umístěných v okolí výstavní haly. Papežská bohoslužba v Ženevě není vůbec nic samozřejmého, protože město je považováno za kolébku kalvinismu a do osmdesátých let tu zástupci katolické církve nebyli příliš žádoucí. Také zde se tedy ukazuje, nakolik ekumena pokročila. Náboženské války jsou dnes v Evropě nemyslitelné a naštěstí také nemožné“,

uzavírá Mario Galgano. Jak pro agenturu SIR uvedl ženevský biskup, mons. Charles Moredod, Svatý otec přijede do „země, bohaté rozdílností kultur, které vedle sebe dokážou klidně žít, ale také do jednoho ze států s nejvyšším počtem sebevražd v Evropě, kde se navzdory hospodářskému blahobytu umírá nudou. A přesto“, pokračuje ženevský biskup, „se bezplatné vstupenky na papežskou bohoslužbu rozdaly během jediného dne“. Co Švýcarsko očekává od papeže? O tom nemá biskup Moredod pochybnosti: „Poselství naděje a radosti“.

(jag)

 

  

18. června 2018, 13:14