Beta verze

Cerca

Vatican News
Papež František v modlitbě Papež František v modlitbě  (Vatican Media)

O milosti zahanbení

“Zahanbení je milost, která nás nutí, abychom žádali o odpuštění. Stejně tak je milostí dar slz, díky němuž se náš zrak omývá, abychom tak lépe spatřovali realitu”, zdůrazňuje papež František v předmluvě k šestému vydání svazečku křesťanských modliteb, který sestavil dnes již zesnulý italský teolog Giacomo Tantardini (1946-2012).

Tento kněz pocházející ze severní Itálie, kde se seznámil s donem Giussanim, zakladatelem hnutí Comunione e Liberazione, byl od sedmdesátých let inkardinován do římské diecéze. Působil zejména v akademickém prostředí a právě na žádost konvertujících studentů sepsal jakousi příručku složenou ze základních křesťanských modliteb, katechetických pouček a zpovědního zrcadla. Pod názvem “Kdo se modlí, jistě se spasí” vyšla poprvé na začátku tisíciletí (2001) péčí italského časopisu 30 giorni. Až do roku 2005 následovaly další edice, z nichž poslední opatřil úvodní krátkou úvahou kard. Joseph Ratzinger, a to nedlouho před nástupem na Petrův stolec.

Nynější vydání se drží téže formy, avšak před Ratzingerovým úvodem zařadilo ještě předmluvu současného papeže, datovanou 28. březnem t.r. František ji zahajuje slovy sv. Ambrože (z výkladu 118. žalmu; Expositio in psalmum 118): “Přijď tedy, Pane Ježíši. Přijď za mnou, hledej mne, najdi mne, vezmi mne do náručí, nes mne”. “Jde o modlitbu, kterou měl otec Tantardini rád, často ji pronášel a uvědomoval si tak, že Pán se jako první ujímá iniciativy a že bez Něj nemůžeme činit nic”, vysvětluje Svatý otec. Tatáž modlitba se objevila v dubnu 2012, po Tantardiniho  smrti na přebalu časopisu 30 giorni, do jehož smutečního čísla tehdy přispěl také kardinál Bergoglio článkem titulovaným “Můj přítel, don Giacomo”.

Nyní papež František evokuje “dětské srdce” lombardského kněze, který nikoli náhodou svůj malý manuál nazval podle jednoho z výroků sv. Alfonsa z Liguori “Kdo se modlí, bude spasen” (KKC 2744). “Tantardiniho knížka byla přeložena do hlavních jazyků a rozšířila se po celém světě díky iniciativě italského časopisu, který ji zdarma rozeslal do mnoha katolických misií. Také dnes se dozvídám, že je o ni živý zájem”, pokračuje papež František a připomíná další Tantardiniův výrok: “Kdo se dobře zpovídá, bude svatý”. Italský teolog jej často opakoval v posledních letech života a dobrou zpověd popisuje také ve svém manuálu. “Východiskem je zpytování svědomí, upřímná bolest nad spáchaným zlem. Následuje konkrétní a střízlivé vyznání hříchů, aniž bychom se styděli za svůj stud”, objasňuje římský biskup. “Také zahanbení je totiž milostí, která nás vybízí k žádosti o odpuštění, a rovněžtak je milostí dar slz, který pročišťuje náš pohled, čímž lépe zpřístupňuje realitu. Pánu stačí pouhý náznak lítosti”, zdůrazňuje papež František.

“Jak se totiž učíme v evangeliu, Boží milosrdenství trpělivě čeká na návrat ztraceného syna, či, lépe řečeno, jej dokonce předchází. Jako první se dotýká hříšníkova srdce, aby v něm vzbudilo touhu po nekonečně laskavém objetí Boha a novém začátku cesty. Ve zpovědnici”, poznamenává papež,”máme být konkrétní a bez váhání vyznat hřích, ale vzápětí si všímáme, že nám Pán sám zakrývá ústa, jako by už chtěl říci: to stačí…Bůh se spokojí s náznakem bolesti, protože nechce tvou duši mučit, nýbrž obejmout. Přeje si tvou radost. Ježíš nás totiž přišel spasit takové, jací jsme – ubozí hříšníci, kteří žádají, aby je někdo vyhledal, vzal do náručí a nesl”, uzavírá papež s ujištěním, které tlumočí celým svým učením.

(jag)

6. června 2018, 12:36