Beta verze

Cerca

Vatican News
2018-05-16 Papa Francesco Udienza Generale Generální audience, 16. května  (Vatican Media)

Křest - oblečeni v Krista

Katecheze papeže Františka na generální audienci ze 16. května, nám. sv. Petra

(Gal 3,26-27)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnes zakončíme cyklus katechezí o křtu. Duchovní účinky této svátosti, neviditelné zraku, ale působící v srdci toho, kdo se stal novým stvořením, se vyjadřují předáním bílého roucha a hořící svíce.

Po koupeli znovuzrození, schopné stvořit člověka znovu podle Božího vzoru v opravdové svatosti (srov. Ef 4,24), se již od prvních staletí jevilo jako přirozené oblékat nově pokřtěné do nových bílých šatů připodobňujících k záři života uděleného v Kristu a v Duchu svatém. Bílý oděv symbolicky vyjadřuje to, co nastalo ve svátosti, a hlásá proměnění božskou slávou.

Co znamená obléci se v Krista, připomíná sv. Pavel, jenž vysvětluje, jaké ctnosti mají pěstovat pokřtění: »Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. […] A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti« (Gal 3,12-14).

Také obřad předání plamene rozžatého od velikonočního paškálu připomíná účinek křtu: »Světlo Kristovo« - říká kněz. Tato slova vyjadřují, že světlem nejsme my, nýbrž Ježíš Kristus (srov. Jan 1,9; 12,46) zmrtvýchvstalý, který přemohl temnoty zla. Jsme povoláni  přijmout Jeho zář! Jako plamen velikonočního paškálu rozžíhá jednotlivé svíce, tak láska vzkříšeného Pána rozněcuje srdce pokřtěných a naplňuje je jasem a vroucností. A proto se již od prvních století křest  nazývá také »osvícením« a pokřtěnému se říká »osvícený«.

Takové je totiž křesťanské povolání: »chodit vždycky ve světle Kristově« (srov. Uvedení do křesťanského života, Křest dospělých, 226; Jan 12,36). Pokud jde o děti, je úkolem rodičů spolu s křestními kmotry a kmotrami opatrovat plamen křestní milosti svých maličkých a pomáhat jim vytrvat ve víře (srov. Obřad křtu malých dětí, 101). »Křesťanská výchova, která dětem právem náleží  - děti mají právo na křesťanskou výchovu - má především směřovat k tomu, aby děti postupně poznaly záměr Boží vyjádřený v Kristu a tak životem dovršovaly víru, ve které byly pokřtěny« (tamt. Úvod, 3).

Živá přítomnost Krista, kterou v sobě máme opatrovat, bránit a šířit, je lampa, která ozařuje naše kroky, světlo, které orientuje naše rozhodnutí, plamen, který rozněcuje naše srdce, abychom kráčeli vstříc Kristu, a uschopňuje nás pomáhat tomu, kdo jde s námi, až k nerozlučnému společenství s Kristem. V onen den - říká ještě Apokalypsa - »noc už vůbec nebude ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce, protože Pán Bůh nás bude ozařovat a budeme kralovat na věčné věky« (srov. Zj 22,5).

Slavení křtu končí modlitbou Otče náš, která je Božím dětem vlastní. Děti znovu narozené ve křtu totiž obdrží plnost daru Ducha v biřmování a budou mít účast na eucharistii, až si osvojí, co znamená obracet se k Bohu oslovením Otče.

Na závěr těchto katechezí opakuji každému z vás pozvání, které jsem vyjádřil v apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate: »Dovol milosti svého křtu přinášet plody na cestě svatosti. Všechno nech otevřené Bohu a s tímto cílem se rozhodni pro Něho, vol Boha stále znovu. Neklesej na mysli, protože máš sílu Ducha svatého, která to umožňuje, a svatost je v zásadě plodem Ducha svatého v tvém životě (srov. Gal 5,22-23).« (č.15).

Přeložil Milan Glaser

16. května 2018, 14:53