Hledejte

Vatican News
dd Papež káže při nedělní mši v kapli Domu sv. Marty 10. května 2020 

Modlit znamená jít s Ježíšem k Otci

„Církev se rozvíjí modlitbou, která – stejně jako hlásání Božího slova - vyžaduje odvahu“ – kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Bohuslužbu z páté neděle velikonoční, přístupnou věřícím v Itálii dosud pouze v televizi, uvedl papež následujícím úmyslem:

V těchto dnech byla dvě výročí. Uplynulo 70 let od Deklarace Roberta Schumana, což byl počátek Evropské unie, a zároveň [75.] výročí konce války. Prosme dnes Pána za Evropu, aby rostla v jednotě bratrství, umožňující růst jednoty všech národů v různosti.“

V homilii papež vyšel z dnešního evangelia (Jan 14,1-12). Ježíš před svým Umučením vybízí učedníky k víře slovy: »Kdo věří ve mne, bude konat skutky, které konám já, [...] protože já odcházím k Otci.«

V této pasáži evangelia (srov. Jan 14,1-14), v Ježíšově promluvě na rozloučenou, mluví Ježíš o svém odchodu k Otci, říká, že bude s Otcem, a »kdo věří ve mne, ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci. A za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám« (v.12-13a). Můžeme říci, že tato pasáž Janova evangelia je deklarací výstupu k Otci. V Ježíšově životě byl vždycky Otec přítomen, a Ježíš o něm mluvil, modlil se k Otci. Často mluvil o péči, kterou nám věnuje Otec, jenž se stará o ptactvo i polní lilie... A když učedníci prosí Ježíše, aby je naučil modlit, učí je modlit se k Otci: »Otče náš« (Mt 6,9). Vždycky jde k Otci.

V této pasáží je však velice důrazný a jako by otevíral dveře všemohoucnosti modlitby: »Udělám vše, oč budete prosit, protože přebývám v Otci, který to udělá se mnou« (srov. Jan 14,11). Tato důvěra v Otce je s to udělat všechno. Tato odvaha modlit se – protože modlitba vyžaduje odvahu – je stejná jako odvaha, odhodlání, jež je potřebné ke kázání. Pomysleme na našeho praotce Abrahama, když licitoval s Bohem o záchraně Sodomy (srov. Gn 18,20-33): »A bude-li [spravedlivých] méně? A ještě méně?...« On opravdu uměl vyjednávat! Vždy s odvahou: „Odpusť, Pane, ale dej mi slevu. Trochu slev....“ V zápase modlitby vždycky s odvahou, protože modlitba je zápas. Zápas s Bohem. A dále Mojžíš. Hospodin chtěl dvakrát lid zahubit (srov. Ex 32,1-35 a Nm 11,1-3) a z něj učinit hlavu jiného národa. Mojžíš však řekl: „Ne!“. Odvážně „odporoval“ Otci. Pokud se modlíš jen takto [bázlivým drmolením], tak chybí úcta! Modlit se znamená jít s Ježíšem k Otci, který dá všechno. Odvaha a smělost v modlitbě a totéž v kázání.

Slyšeli jsme v prvním čtení o konfliktu v počátcích církve (srov. Sk 6,1-7). Křesťané řeckého původu začali reptat  - již tehdy se tak dělo, z čehož plyne, že v církvi je to zvykem – reptali, protože jejich vdovám a sirotkům nebylo poskytováno tolik péče. Apoštolové nestihli dělat všechno. A Petr [s apoštoly], osvícen Duchem svatým, takříkajíc „vynalezl“ jáhny. »Vyberme ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst, a my je ustanovíme pro tuto službu« (srov. Sk 6,2-4). Diakon (jáhen) je v církvi strážcem služby. „A tak bude postaráno o potřeby těch, kdo si právem stěžují, a my – říká Petr – »se budeme nadále věnovat modlitbě a službě slova« (srov. v.5). Toto je úkolem biskupa, modlit se a kázat. V této síle, kterou cítíme v evangeliu, je biskup prvním, kdo jde k Otci s důvěrou obdrženou od Ježíše a s odvahou a odhodláním zápasí za svůj lid. Prvním posláním biskupa je modlitba. Říká to Petr: „věnovat se modlitbě a hlásání Slova“.

Znal jsem jednoho kněze, svatého faráře, který když potkal biskupa, laskavě ho pozdravil a vždycky se jej s úctou zeptal: „Excelence, kolik hodin denně se modlíte?“. Říkával vždycky, že jeho prvním úkolem je modlit se, protože představený komunity se modlí za komunitu, přimlouvá se u Otce, aby opatroval lid.

Modlitba je prvním úkolem biskupa. Lid, který vidí biskupa se modlit, učí se modlitbě. Duch svatý nás totiž učí, že Bůh je Tím, kdo jedná. My uděláme jen trošičku, ale On v církvi jedná. A modlitba nese církev kupředu. A proto mají představení, biskupové postupovat vpřed modlitbou.

Petrova slova jsou prorocká: „Jáhni ať dělají toto všechno, aby bylo o lidi postaráno, vyřešily se problémy a potřeby lidí. Avšak nám biskupům náleží modlitba a zvěstování Slova.

Je smutné vidět dobré biskupy, zaneprázdněné spoustou věcí, ekonomií a tím či oním. Modlitba je prvořadá. Potom další věci. Pokud však jiné věci odnímají prostor modlitbě, něco nefunguje. A modlitba je silná kvůli tomu, co jsme slyšeli v evangeliu od Ježíše: »Já odcházím k Otci. A za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám, aby Otec byl oslaven v Synovi« (Jan 14,12-13). Tak postupuje církev vpřed, tedy modlitbou a odvahou modlit se, protože církev ví, že bez tohoto výstupu k Otci nemůže přežít.

Kázal papež František při pravidelné ranní bohoslužbě, přenášené z kaple Domu sv. Marty a zakončené adorací Nejsvětější svátosti, aby měli věřící příležitost k duchovnímu svatému přijímání.

10. května 2020, 13:35
Čtěte více >