Hledejte

Vatican News
bhb bhb 

O sedmibolestné Matce a učednici

K rozjímání o bolestné Matce církvi vybídnul Petrův nástupce při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Liturgii z pátku před Květnou nedělí, v přímém přenosu, uvedl Svatý otec následující intencí:

Jsou lidé, kteří nyní začínají přemýšlet o tom, co bude pak, po pandemii. O všech těch problémech, které přijdou: chudobě, práci, hladu... Modleme se za všechny lidi, kteří dnes poskytují pomoc, ale myslí i na zítřek, aby pomohli nám všem.“

Ve svém kázání papež tentokrát nekomentoval liturgická čtení a věnoval jej rozjímání o Matce Boží pod křížem.

Tento pátek, den Umučení, pamatuje církev na Mariiny bolesti, Matku bolestnou. Tuto úctu chová Boží lid po staletí. Ke cti Matky Bolestné, stojící pod křížem, byly napsány hymny, které o jejím utrpení rozjímají. Křesťanská zbožnost vypočítává bolesti Madony a mluví o sedmibolestné Matce. První [bolestí] bylo po 40 dnech od Ježíšova narození Simeonovo proroctví, jež mluví o meči, který pronikne její srdce (srov. Lk 2,35). Druhou bolestí byl útěk do Egypta, aby zachránila život svému Synu (srov. Mt 2,13-23). Třetí bolestí byly tři dny úzkosti, kdy chlapec Ježíš zůstal v jeruzalémském chrámu (srov. Lk 2,41-50). Čtvrtou bolestí bylo setkání Madony s Ježíšem cestou na Kalvárii (srov. Jan 19,25). Pátou bolestí je Ježíšova smrt, pohled na nahého, Ukřižovaného Syna, který umírá. Šestou bolestí bylo snětí Ježíše z kříže, kdy jej drží v náruči podobně jako poprvé, před více než třiceti lety v Betlémě. Sedmou bolestí byl Ježíšův pohřeb. Takto se křesťanská zbožnost ubírá cestou, na níž Madona provázela Ježíše. Dělá mi dobře, když večer při modlitbě Anděl Páně rozjímám o těchto sedmi bolestech ve vzpomínce na Matku církev, která s velkou bolestí porodila nás všechny.

Madona nikdy nežádala nic pro sebe. Pro druhé ano. Pomysleme na Kánu, když jde promluvit s Ježíšem. Nikdy neřekla: „Já jsem matka, hleďte si mne. Budu královnou matkou.“ Nikdy tak nemluvila. Nepožaduje pro sebe ve sboru apoštolů čestné místo. Pouze souhlasila, že bude Matkou. Provázela Ježíše jako učednice. Evangelium ji totiž ukazuje, jak doprovází Ježíše spolu s kamarádkami, zbožnými ženami. Následovala Ježíše a naslouchala Mu. Jednou ji někdo poznal a řekl: „Hleďte matka“, »Tvoje matka« (Mk 3,31). Šla za Ježíšem až na Kalvárii. A tam stála. Lidé si určitě říkali: „Ubožačka, jak musí trpět!“ a ti zlí říkali: „Je to ale také její vina, protože kdyby jej dobře vychovala, neskončil by takto.“ Byla tam se Synem, s poníženým Synem.

Ctěme Madonu a říkejme: „To je má Matka, protože Ona je Matka. A tento titul obdržela od Ježíše právě tam, ve chvíli Ukřižování (srov. Jan 19,26-27). To jsou tvoji synové. To je Matka. Neučinil z ní premiérku, ani funkcionářku. Jedině Matku. A Skutky apoštolů ji potom ukazují, jak se modlí spolu s apoštoly jako Matka (srov. Sk 1,14). Madona nechtěla odejmout Ježíšovi nějaký titul. Obdržela dar být Jeho Matkou a povinnost provázet nás jako Matka, být naší Matkou. Nežádala si být skoro-vykupitelkou nebo spoluvykupitelkou. Nikoli, Vykupitel je pouze jeden a tento titul se nezdvojuje. Je pouze učednicí a Matkou. A takto o ní máme smýšlet, vyhledávat ji a prosit. Je Matkou v Matce církvi. V mateřství Madony vidíme mateřství církve, která přijímá všechny, dobré i zlé.

Dnes nám prospěje, zastavíme-li se trochu a budeme přemýšlet o bolestech Madony,  naší Matky, a jak je snášela. Nesla je správně, v síle a pláči. Nebyl to předstíraný pláč. Vycházel z jejího rozdrásaného srdce. Prospěje nám trochu se pozastavit a říci Madoně: „Děkujeme, že jsi svolila být Matkou, když Ti to oznámil anděl, a děkujeme, že jsi svolila být Matkou, když to od Tebe chtěl Ježíš.“

Kázal dnes papež František při ranní mši svaté a na závěr jejího přímém přenosu, při adoraci vystavené Nejsvětější svátosti, pronesl modlitbu k duchovnímu přijímání svátostného Krista. Bohoslužbu z Domu sv. Marty v kapli, dedikované Duchu svatému, zakončil zpěv hymnu Ave Regina Caelorum.

Záznam mše svaté papeže Františka 3. dubna 2020
3. dubna 2020, 13:59
Čtěte více >