Hledejte

Vatican News
bb bb 

O milosti zachovat věrnost v časech dobrých i zlých

„Když se lidu daří dobře, snadno přestává být věrný Bohu,“ konstatoval papež s odvoláním na citát z druhé knihy Kronik při úterní ranní mši svaté. Kázal o věrnosti, jejíž ikonu představuje v dnešním evangeliu Marie Magdaléna (Jan 20,11-18).

Mešní intence se dnes týkala jednoty mezi věřícími:

Modleme se, aby nám Pán daroval jednotu mezi sebou. Kéž nám těžkosti této doby umožní objevit společenství mezi sebou a jednotu, která je nadřazena každému rozdělení.

V homilii František vyšel z prvního čtení ze Skutků apoštolů (Sk 2,36-41), jež provázejí liturgii během velikonočního oktávu. Dnešní úryvek podává, jak Petr svým kázáním mocně oslovil svoje souvěrce.

Petrovo kázání v den Letnic proniklo lidem srdce: »ten, kterého jste ukřižovali« (Sk 2,36). »Když to uslyšeli, proniklo jim to srdce, a ptali se Petra i ostatních apoštolů: „Bratři, co máme dělat?“« (.37). A Petr říká jasně: „Obraťte se, obraťte se. Změňte život. Vy kdo jste obdrželi Boží zaslíbení, vzdálili jste od Božího Zákona a [přiklonili] ke svým idolům, obraťte se. Vraťte se k věrnosti“ (srov. Sk 2,38). Obrátit se znamená být znovu věrní. Věrnost je lidský postoj, který v našem životě není tak docela obvyklý. Vždycky existují iluze, přitahující pozornost, a my se pouštíme za nimi. Věrnost je pro časy dobré i zlé.

V druhé knize Kronik je jedna pasáž, která mne velice oslovuje. Je to na začátku 12. kapitoly: „Když se Roboamovo království upevnilo, opustil král a s ním celý Izrael Hospodinův Zákon“ (2 Kron 12,1). Tak praví Bible. Je to historický fakt, ale platí všeobecně. Když jsme si jistí, často se začínáme řídit svými plány a pomalu se vzdalujeme od Pána. Nesetrváváme ve věrnosti. A moje jistota není ta, kterou dává Pán. Je to idol. A to je to, co se stalo Roboamovi a lidu Izraele. Byli si jistí. Království bylo stabilní, vzdálili se tedy od Zákona a začali se klanět idolům. Někdo mi může říci: „Otče, já nepoklekám před idolem.“ Ne, možná nepoklekáš, ale hledáš ho a často adoruješ ve svém srdci. To je často pravda. Vlastní jistota otevírá dveře idolům.

Copak je jistota špatná? Nikoli, je milost být si jistý, ale být si jistý, že je se mnou Pán. Jsem-li však středem já, vzdaluji se od Pána, jako se stal nevěrným král Roboam. Je velmi nesnadné zachovat věrnost. Celé dějiny Izraele a potom celé dějiny církve jsou plné nevěrností. Plné sobectví a sebejistot, které působí, že se Boží lid vzdaluje od Pána, přichází o věrnost, o milost věrnosti. A také mezi námi, mezi lidmi věrnost jistě není laciná. Někdo je věrný, druhý nikoli. »Obraťte se, vraťte se k věrnosti Pánu« (srov. Sk 2,38).

V dnešním evangeliu je ikonou věrnosti žena, která nikdy nezapomněla, co všechno pro ni Pán udělal. Byla tam, věrná, tváří v tvář nemožnosti, tváří v tvář tragédii. Věrná až do té míry, že přemýšlí o tom, že by odnesla [Pánovo] tělo (srov. Jan 20,15). Slabá, leč věrná žena. Touto ikonou věrnosti je Marie Magdalská, apoštolka apoštolů.

Prosme dnes Pána o milost věrnosti, abychom děkovali Pánu, když nás zahrnuje jistotou, ale nikdy si nemysleli, že jsou to „moje“ jistoty a vždycky hleděli za svoje jistoty; o milost být věrní také u hrobů, tváří v tvář krachu mnohých iluzí; o věrnost, která trvá navždy, ale není snadné ji uchovat. Kéž ji opatruje Pán.“

Kázal papež při ranní mši, přenášené sdělovacími prostředky z kaple Domu sv. Marty. Zakončil ji výstav eucharistie, po němž následovala krátká adorace k duchovnímu svatému přijímání a svátostné požehnání.

 

(mig)

14. dubna 2020, 12:06
Čtěte více >