Hledejte

Vatican News
Ranní homilie Ranní homilie  (Vatican Media)

Střelná modlitba, která hýbe Božím soucitem

Pán stojí při nás, jeho soucit na sebe bere veškeré naše problémy, hříchy a duševní nemoci“, kázal dnes papež František v Domě sv. Marty. Komentoval dnešní evangelium, které vypráví o uzdravení malomocného (Mk 1,40-45).

„Pane, chceš-li, můžeš“. Tato slova malomocného člověka jsou prostou modlitbou, aktem důvěry a zároveň až troufalou výzvou, s níž se na Ježíše obrací v prosbě o vyléčení. Je to vroucí žádost vycházející z hloubi jeho srdce, která současně vypráví o tom, s jakým soucitem Pán jednal, jak s námi a za nás trpěl, bral na sebe utrpení druhých, aby je zmírnil a vyléčil ve jménu Otcovy lásky.

Papež při výkladu evangelní perikopy o uzdravení malomocného vyzval k pohledu na soucit Ježíše, který přišel vydat život za nás, hříšníky, a též položil důraz na jednoduchý příběh malomocného naléhajícího na uzdravení. V onom „chceš-li“ se skrývá modlitba, která přitahuje Boží pozornost, a stejně tak řešení. „Je to výzva a přitom úkon důvěry“, prohlásil František. „Vím, že On může, a proto se mu svěřuji“. Proč ale, ptal se římský biskup, tomuto muži vytryskla z nitra právě taková modlitba? Protože viděl Ježíšovo jednání a jeho soucit. Slitování je jakýmsi refrénem evangelia a bere na sebe podobu vdovy z Naim, milosrdného Samaritána, otce marnotratného syna.

„Soucit strhuje, prýští ze srdce, zmocňuje se tě a něco jím získáváš. Útrpnost je sdílené utrpení, znamená to brát na sebe utrpení druhého člověka a vyřešit ho, uzdravit. To bylo Ježíšovým posláním. Ježíš nepřišel, aby hlásal zákon, a poté odešel. Ježíš přišel se slitovností, aby s námi a za nás trpěl a vydal vlastní život.“

Papež vyzval, abychom si opakovali stručnou větu: „Měl s ním soucit“. Ježíš měl s tímto člověkem soucit, vysvětloval, protože byl schopen vcítit se do bolesti a problémů druhých lidí. Právě proto přišel, nikoli proto, aby si umyl ruce, pronesl pár kázání a zase odkráčel pryč. Ježíš zůstává po našem boku, a to stále.

„Pane, chceš-li, můžeš mě uzdravit; chceš li, můžeš mi odpustit; chceš-li, můžeš mi pomoci. Anebo, chcete-li něco delšího: „Pane, jsem hříšník, smiluj se nade mnou, měj slitování“. To je prostá modlitba, kterou můžeme vyslovit mnohokrát za den: „Pane, jsem hříšník, prosím tě, smiluj se nade mnou“. Mnohokrát denně ji opakujme ze srdce, v nitru, aniž bychom ji pronášeli nahlas. „Pane, chceš-li, můžeš; chceš-li-můžeš. Smiluj se nad mnou“. Toto opakujme.“

Malomocný skrze svou prostou a zázračnou modlitbou obdržel uzdravení díky soucitu Ježíše, který nás miluje i ve hříchu.

„Nestydí se za nás...Namítnete: Ale otče, jsem hříšník, jak něco takového mohu vyslovit...Tím lépe! Ježíš totiž přišel právě pro nás, hříšníky, a čím je hřích větší, tím blíže je Pán, protože přišel pro tebe, největšího z hříšníků, i pro mne, největšího z hříšníků, pro nás všechny. Uvykněme trvalému opakování této modlitby: „Pane, chceš-li, můžeš. Chceš-li, můžeš“ v důvěře, že Pán je nám nablízku a ve svém soucitu na sebe bere veškeré naše problémy, hříchy a vnitřní nemoci, všechno.“

Kázal Petrův nástupce při ranní liturgii v Domě sv. Marty.

(jag)

16. ledna 2020, 14:22
Čtěte více >