Odmítněme světského ducha, který nás korumpuje
„Někdo může žít v těch nejhříšnějších městech a nejateističtějších společnostech, ale pokud zůstává v Bohu, pak takový muž či taková žena přináší spásu“ – řekl v úvodu Petrův nástupce. Poukázal pak s odvoláním na epizodu ze Skutků apoštolů na skutečnost, že dnes mnozí křesťané také nevědí, kdo je Duch svatý, a ztožňují ho s holubicí. „Duch svatý je však ten, který ti umožňuje zůstávat v Pánu, je zárukou a silou,“ řekl.
Římský biskup potom komentoval slova apoštola Jana o »duchu, který nevyznává Ježíše přišlého v těle«, čili »duchu antikrista«, který »už je na světě«. „Duch světa - řekl papež - je opakem Ducha svatého. Světský duch je určitá atmosféra, jež vyvolává ochablost a vede k tomu, že nedokážeš rozlišovat dobro od zla,“ vysvětlil František.
„Abychom tedy zůstávali v Bohu, musíme prosit o dar Ducha svatého, který je zárukou. Jak ale poznat – tázal se papež – zda máme Duch svatého nebo ducha světa? Apoštol Pavel nám podává radu: »Nezarmucujte svatého Božího Ducha« (Ef 4, 30). Když jdeme za duchem světa, zarmucejeme, ignorujeme a ponecháváme stranou Ducha svatého, a náš život jde jinudy.
Duch světa působí zapomnění – dodal papež. Neoddaluje od Boha hřích, který zaznamenáš a za jehož odpuštění prosíš, nýbrž duch světa, který ti dává zapomenout, co je to hřích, jako by se mohlo dělat cokoli. V těchto dnech – povzdechl si František - mi jeden kněz na mobilu ukázal videozáznam, jak v jistém turistickém městě, v jedné křesťanské zemi vítali nový rok.
„Oslavovali nový rok příšerně světsky, utrácením a hýřením. To je duch světa. „Je to hřích?“ – „Nikoli, drahý, to je zkaženost, která je horší než hřích.“ Duch svatý tě vede k Bohu, a když hřešíš, chrání tě a pomáhá vstát, avšak duch světa tě vede do zkaženosti, takže nedokážeš rozlišit, co je dobro a co zlo. Všechno je stejné, totožné.“
Duch světa vede do nevědomosti, která nerozlišuje hřích, řekl dále papež a ilustroval to jednou argentinskou písničkou, kde se zpívá „Jen jdi dál, všechno je jedno, setkáme se dole v peci.“ - Jak si tedy máme počínat, abychom uměli rozlišovat? – tázal se znovu.
„Apoštol Jan nám dává radu: »Milovaní, každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zdali jsou z Boha... [...] nebo ze světa«. Co však znamená »zkoumat duchy«? To je jednoduché: když něco pocítíš, chce se ti něco udělat nebo tě napadne nějaká myšlenka, úsudek o něčem, zeptej se: pochází to, co cítím, z Božího Ducha anebo z ducha, který je ve světě.“
„Je zapotřebí jednou, dvakrát denně zpytovat, co se děje v našem srdci – pokračoval papež. Proto říká svatý Pavel i svatý Jan: »Nevěřte hned každému duchu«. Bohužel mnozí křesťané mají dnes srdce jako ulici a nevědí, kdo přichází a kdo se vrací, protože nedovedou zpytovat, co se děje v jejich nitru.“
„Proto vám radím, udělejte si každý den trochu času před ulehnutím nebo v poledne – kdy chcete – a ptejte se, co vám ten den prošlo srdcem. Jaké skutky či myšlenky mne napadaly? Jaký duch hýbal mým srdcem? Duch Boží, dar Boží, Duch svatý, který mne vede vždycky na setkání s Pánem, anebo duch světa, který mne sladce a pomalu vzdaluje od Pána, velice, velice pozvolným skluzem.“
Prosme tedy Pána o tuto milost zůstávat v Pánu a prosme Ducha svatého, aby nám dal milost rozlišovat duchy, tedy to, co se hýbe v nás. Kéž naše srdce není jako ulice, nýbrž místo naší schůzky s Bohem – končil papež dnešní kázání v kapli Domu sv. Marty.
(mig)
