Hledejte

Vatican News
vb Z kaple Domu sv. Marty 28. ledna 2020  (Vatican Media)

Křesťan se má vyznačovat radostí a nenechat se spoutávat formalitami

„Nestydět se vyjádřit radost ze setkání s Bohem a nedistancovat se od lidu, který slaví, protože vnímá Boží blízkost“ – vybízel římský biskup ve svém kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Církev bude moci jít vpřed jenom radostným hlásáním evangelia, konstatoval papež.

Podnět si vzal z prvního liturgického čtení (2 Sam 6,12b-15.17-19). Epizoda z druhé knihy Samuelovy líčí přenesení Hospodinovy archy do města Davidova za jásotu, zpěvu a tance Božího lidu. „Archa, která byla odcizena, se vrací domů – komentoval papež František – a radost lidu je obrovská. Lid vnímá Boží blízkost a slaví. A král je spolu s lidem, na čele průvodu. Obětuje celopaly a pokojné oběti, tančí »ze všech sil před Hospodinem«, jak praví tato biblická pasáž.“

Byla to slavnost, radost Božího lidu z toho, že Bůh byl s nimi. A David? Tančí. Tančí uprostřed lidu, bez ostychu dává výraz své radosti. Je to duchovní radost ze setkání s Pánem. Vrátil se k nám Bůh. A to nám působí tolik radosti. David se nedomnívá, že jakožto král musí zaujímat odstup od lidu. Mít odstup Jeho veličenstva. Nikoli. David miluje Hospodina, těší se z přinesení Boží archy a vyjadřuje svoje štěstí a radost. Tančil a jistě také zpíval jako všechen lid. Oslavovali.“

„Také my třeba ve farnosti zakoušíme někdy radost z toho, že jsme s Pánem, a tato radost pak pokračuje také doma“ – řekl dále papež a zdůraznil jednu související momentku, kterou dnešní bohoslužebné čtení vynechává, totiž reakci Davidovy manželky. Ta zdálky pozorovala průvod a jásajícího Davida, jak tančí před Hospodinovou archou, avšak styděla se za něho a když se s ním po skončení slavnosti setkala, řekla mu uštěpačně: »Jak se dnes proslavil izraelský král. Před služebníky se choval jako nějaký blázen!«

Vytříbená religiozita opovrhuje spontánní radostí z Hospodina. A David jí vysvětluje: »Tato radost má důvod. Je to radost z Hospodina, protože jsme přinesli domů Jeho archu«. Mikal, jak se tato paní jmenovala, jím však pohrdla, a jak praví Bible, zůstala kvůli tomu bezdětnou (srov. 2 Sam 6,16-23). Hospodin ji potrestal. Chybí-li křesťanovi radost, nepřináší plody. Chybí-li v našem srdci radost, není ani plodnost.“

Tato radost se vyjadřuje nejenom duchovně – řekl dále František s odkazem na poslední verš z dnešního čtení, kde stojí, jak David »podělil všechen lid, [...] a každému dal chlebovou placku, koláč z datlí a koláč z hrozinek«, aby každý slavil také doma. „Boží slovo – komentoval papež – se nestydí za slavení. Je pravda, že rizikem radosti je někdy tendence posouvat se dál a myslet, že v tom spočívá všechno. Nikoli. Je to jen sváteční atmosféra.“ Důležitý eklesiologický a evangelizační aspekt radosti však zdůrazňuje Pavel VI. apoštolskou exhortací Evangelii nuntiandi, a papež František jej shrnul následovně:

Církev nepostoupí vpřed, evangelium nepostoupí vpřed nudným a zahořklým kázáním. Nikoli. Půjde vpřed pouze s radostnými a životem oplývajícími hlasateli evangelia. S radostí přijatého Božího slova, radostí křesťanské existence, radostí z cesty vpřed a schopností slavit bez ostychu, ne jako paní Mikal a formální křesťané, spoutaní formalitami.“

Uzavřel Petrův nástupce dnešní kázání při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty.

 

(mig)

28. ledna 2020, 14:54
Čtěte více >