Hledejte

Vatican News
bb bb  (ANSA)

O Boží lásce v Ježíši

„Kristova láska nebývá námětem televizních seriálů,“ kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Vysvětloval přitom, že ke skutečnému pochopení Kristovy lásky je nezbytné vnímat její něhu.

Petrův nástupce komentoval jednak první liturgické čtení (Řím 8,31b-39), kde sv. Pavel Římanům vysvětluje, že nic a nikdo nemůže odloučit věřící od Kristovy lásky. A jednak dnešní evangelium (Lk 13,31-35) , které popisuje Ježíše, naříkajícího nad Jeruzalémem.

Svatý Pavel – uvedl papež František – začal chápat tajemství Kristovy lásky cestou do Damašku. „A zamiloval si Krista mocnou láskou. Takovou, která nebývá námětem televizních seriálů, nýbrž opravdovou, takže cítil, že ho Pán doprovází nepřetržitě, v dobrém i zlém.“

Vnímal to láskou. A já si kladu otázku: »Miluji takto Pána?« Když na někoho přijdou těžké chvíle, chce se mu nejednou říci: »Pán mne opustil. Už mne nemá rád.« A chce od Pána odejít. Pavel však měl jistotu, že Pán nikdy neopouští. Pochopil Kristovu lásku svým vlastním životem. Toto je cesta, kterou nám ukazuje Pavel: cesta lásky v dobrém i ve zlém, stále a vpřed. V tom je velikost Pavla.

Láska Kristova je nepopsatelná, pokračoval papež. Ježíš nás přesahuje.

On je poslán od Otce nás spasit, což uskutečnil láskou. Položil život za mne. Není lásky větší než dát život za druhého. Pomysleme například na lásku matky, která dává život dítěti a stále jej životem provází, i v obtížných chvílích. Ale to je ještě málo. Tato láska je nám blízká. Ježíšova láska není abstraktní, je to láska já-ty, ke každému z nás, se jménem a příjmením.“

V Lukášově evangeliu – poznamenal dále František – dnes vysvítá konkrétnost této lásky. Ježíš s pláčem říká Jeruzalému: »Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste«.

Láska přiměje Krista k pláči, k pláči za každého z nás. Je to výraz něhy. Ježíš mohl Jeruzalém zatracovat, zlořečit. Ale vyčítá mu, že se nenechává milovat jako kuřátka od kvočny. V Ježíši je něha Boží lásky. A Pavel to pochopil. Pokud nedospějeme ke vnímání a chápání něžnosti Boží lásky v Ježíši vůči každému z nás, nikdy nebudeme moci pochopit, co je láska Kristova. Je to láska, která stále čeká, je trpělivá. Láska, která vůči Jidáši sází na poslední kartu, když říká: »Příteli«. Nabízí východisko až do konce. I velké hříšníky něžně miluje až do konce. Nevím, jestli přemýšlíme o Ježíši, který je tak něžný, o Ježíši, který pláče, jako před Lazarovým hrobem a jako plakal při pohledu na Jeruzalém...“

„Ptejme se, zda Ježíš nepláče nad námi. Dal nám tolik, zatímco my nezřídka volíme jinou cestu. Boží láska se v Ježíši stává slzou, pláčem něhy. Proto Pavel přilnul láskou ke Kristu, takže ničím a nikým nemohl být oddělen – končil Svatý otec ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

 

(mig)

31. října 2019, 15:18
Čtěte více >