Hledejte

Konžané přihlížejí odvozu těl obětí nedávných násilností v Gomě Konžané přihlížejí odvozu těl obětí nedávných násilností v Gomě  (AFP or licensors)

Nuncius v Kongu: Situace je vážná. Naslouchejme papeži, je třeba dialogu a vyjednávání

Oblast Severního Kivu zdevastovaná obléháním povstalců podporovaných Rwandou a bezprecedentní humanitární krizí. Papežský zástupce v Kinshase, mons. Leskovar, při druhém výročí Františkovy cesty do této africké země bilancuje situaci a nastiňuje možné východisko z krize: „Je naléhavá práce mezinárodního a národního společenství, posílení státních struktur, snaha bojovat proti korupci“.

Delphine Allaire - Vatikán

Zajistěte ochranu civilního obyvatelstva v Gomě a modlete se za rychlé obnovení míru a bezpečnosti v Konžské demokratické republice. Dva roky po apoštolské cestě do této největší francouzsky mluvící katolické země v Africe měla mezi místním obyvatelstvem široký ohlas výzva papeže Františka, kterou znovu přednesl během generální audience 29. ledna. Několik konžských biskupů a premiér této země totiž Františkovi za jeho intervenci poděkovali, informuje apoštolský nuncius v Konžské demokratické republice, monsignor Mitja Leskovar. Vatikánským médiím papežský zástupce připomíná, jak se apoštolská nunciatura v Kinshase stala v únoru 2023 dějištěm setkání, při němž se utrpení obyvatelstva na několik okamžiků smísilo s nadějí, kterou přinesl papežův příjezd.

Jaké dostáváte informace o zhoršující se situaci na východě této země?

Situace v Severním Kivu je velmi vážná a choulostivá. Jsou tam oběti a slyšel jsem o mrtvých tělech ležících na ulicích. Z několika míst je slyšet zvuk střelby. Nikoli všechny oblasti Gomy jsou však zasaženy. Obyvatelstvo tak může pokrýt své základní potřeby. Nacházíme se v situaci obléhání, která by mohla přerůst i v širší konflikt. Neexistuje pouze Goma a musíme myslet i na zbytek území, kde boje pokračují. Doufáme v návrat k jednacímu stolu, v hledání diplomatických řešení v dialogu se všemi zúčastněnými stranami a v ukončení násilí.

Jak byla papežova slova na generální audienci přijata státními představiteli a místním obyvatelstvem?

S vděčností. Za Františkova slova mi poděkoval premiér a několik biskupů. Přišla v těžké době jak pro východní část této země, tak pro hlavní město, kde došlo k nepokojům. Tato výzva k respektování všech, civilistů i veřejného pořádku, je na místě a byla velmi dobře přijata.

Jak může Svatý stolec pomoci uspokojit humanitární potřeby v Severním Kivu?

Pomáhat není v tuto chvíli snadné, protože možnosti, zejména pokud jde o zasílání materiálu, jsou velmi omezené. Je to válečná zóna, ale i tak by bylo poměrně obtížné tam humanitární pomoc dostat, protože silnice jsou pro auta často nesjízdné. Lze se tam dostat pouze na motorce nebo pěšky. Navíc není snadné zjistit, jaké jsou skutečné nároky a ve které oblasti jsou nejnaléhavější. Třetím problémem, možná největším, je rozsah těchto potřeb: pomoc potřebuje 6 nebo 7 milionů vysídlených lidí v KDR. Pomáhá jim OSN, další organizace a mnoho nevládních organizací, ale potřeby jsou tak velké, že je téměř nemožné pomoci všem. To neznamená, že se nic nedělá, něco dělat můžeme a musíme. Apoštolská nunciatura se snaží pomáhat prostřednictvím církevních institucí: Charity, diecézí nebo řeholních kongregací. Pomoc posíláme navzdory logistickým obtížím.

Konžská katolická církev se velmi angažuje ve společnosti. Jakou roli může hrát při budování míru?

Jejím bezprostředním úkolem je v rámci možností zajistit základní potřeby obyvatelstva. Kromě církevních institucí spolupracujeme i s dalšími zdravotnickými institucemi. Dostal jsem zprávy o alarmující situaci nemocnic v blízkosti konfliktních zón. Jsou přeplněné raněnými, už v nich není místo. Na druhou stranu je tu veškerá práce, která se dělá pro mír. Zde, stejně jako na mnoha jiných místech světa, nejde o zbraně, ale spíše o proces podněcovaný dialogem a nasloucháním všem názorům, hledáním kompromisu. Otevřenost ke kompromisu je velmi důležitá. Bez ní bohužel není možné dosáhnout míru. Katolická církev se k tomuto přístupu hlásí a snaží se dělat vše pro podporu širšího společenského dialogu, který snad povede k politickému řešení. Není to přímo v kompetenci církve, ale církevní společenství je tu od toho, aby podpořilo první krok společenského dialogu.

Jak může Svatý stolec mobilizovat mezinárodní společenství, aby se zavázalo k nalezení mírového východiska z této krize, aniž by rezignovalo na svou bezmocnost nebo lhostejnost?

Svatý stolec se v tomto směru již zavázal. Papež upozorňuje mezinárodní společenství na obtíže této země, na které se někdy zapomíná. Dále je tu práce bilaterální a multilaterální diplomacie. V tomto směru pracuje také stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN v New Yorku. Na bilaterální úrovni Svatý stolec ve svých kontaktech s ostatními zeměmi neopomíjí zdůrazňovat význam hledání mírového řešení prostřednictvím dialogu.

Před dvěma lety se papež během své 40. apoštolské cesty do Konžské demokratické republiky setkal na apoštolské nunciatuře v Kinshase s oběťmi násilí na východě této země. Od té doby se situace zhoršila. Byla tehdejší papežova slova zapomenuta?

Přijel jsem do Konžské demokratické republiky v červnu 2024, v té době jsem tedy v této zemi ještě nebyl, ale sledoval jsem svědectví obětí války a násilí, někdy i etnického. Když tato svědectví čtu, jsem hluboce dojat ze dvou důvodů: na jedné straně je to násilí, jeho bestialita a nenávist určitých lidí. Na druhé straně schopnost obětí odpustit. Například byla přinesena mačeta, která vypadala jako ta, která zabila otce jedné z obětí. Příliš mnoho lidí na tyto příběhy zapomnělo, ale bylo by dobré, kdyby si je znovu přečetli. Jsou totiž veřejné! Dnes ráno mě například jeden z mých kolegů informoval o komentářích, které zazněly ve středu večer po projevu prezidenta republiky k situaci. Někdo napsal: „Jsou to hezká slova, ale my chceme válku“. Ten člověk nečetl tato svědectví, neví, co říká. Je to strašné.

Před dvěma lety papež vydal výzvu ke smíření a změně v této zemi, počínaje samotnými Konžany. Jaký dojem podle vás tato cesta zanechala v srdcích lidí?

Papežovo poselství je aktuálnější než kdy jindy. Tento začarovaný kruh je třeba zastavit, ale bez otevřenosti ke kompromisu nebude možné najít mír v této zemi, která je sužována četnými konflikty, někdy vedenými i osobními zájmy.

Jak se vymanit z logiky moci a vykořisťování, jejímž tavicím kotlem se Konžská demokratická republika tragicky stala a kterou před dvěma lety odsoudil sám papež?

Na složité otázky existují složitá řešení. Musíme pracovat na různých úrovních: od mezinárodního společenství až po tu národní, posilovat státní struktury, snažit se bojovat proti korupci a zvyšovat odpovědnost každého občana za společné dobro a rozvoj země. Jedním z nejvážnějších problémů je totiž přílišný důraz obyvatelstva na individuální pokrok. Jak říká papež, vyžaduje to obrácení srdcí. Nemůžeme očekávat, že státní struktury nebo mezinárodní společenství vyřeší naše problémy, aniž by se dotkly našich srdcí, našich zvyků a našeho přesvědčení. To jsou tři hlavní cesty k řešení.

Prožíváme Jubileum naděje. Kde ji můžete najít v Demokratické republice Kongo?

Naděje existuje, protože lidské bytosti jsou vždy schopny obrácení a odhodlání k míru. Podle mého názoru neexistuje nic takového jako ztrátová situace bez východiska. Naopak, je třeba vykonat tvrdou práci a přinést oběti. To vše dává perspektivu: věci se mohou zlepšit! Vezměme si například školství: 40 až 50 % vzdělávacích institucí je řízeno katolickou církví. Iniciativy pro mír a dialog existují, ale je třeba je zintenzivnit, rozvinout a rozšířit. Důležitá je především modlitba. Prosím všechny, kdo budou číst tyto řádky, aby se modlili za mír v Konžské demokratické republice.

 

 

31. ledna 2025, 15:39