Před deseti lety prchali křesťané z Ninivské planiny. Kardinál Sako: "Kolektivní tragédie"

Vatican News

"Kolektivní tragédie, namířená proti křesťanům a dalším menšinám, která stále zůstává vryta do paměti. Je pravda, že Islámský stát byl poražen, ale jeho ideologie zůstává silná, a to nejen v Iráku," zdůraznil kardinál Louis Raphaël Sako, bagdádský patriarcha chaldejské církve, který agentuře Fides připomněl deset let od vyhnání křesťanů z Ninivské planiny džihádisty Islámského státu, kteří se na pomezí Iráku a Sýrie snažili vytvořit chalífát. Sto dvacet tisíc křesťanů bylo v noci z 6. na 7. srpna 2014 nuceno opustit své domovy a majetek. Z nich se, jak Sako s lítostí konstatuje, vrátilo pouze 60 procent - přibližně třicet rodin, často neúplných a s velmi starými členy -, čímž je ohrožena jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě.

Útěk do iráckého Kurdistánu

Do vesnic na planině, jako jsou Kramles a Tilkif, dorazilo již koncem června přibližně 1 200 křesťanských rodin, které uprchly z Mosulu, jednoho z prvních iráckých měst, jež padlo pod kontrolu Islámského státu. Jejich domy byly označeny písmenem "N", stejně jako Nazarén. Útěk nebo smrt, jediná alternativa konverze. Většina z nich po dlouhém čekání uprchla do iráckého Kurdistánu a dnes tvoří křesťané 7 % z 600 000 vysídlených na severu Iráku, většina v okrese Erbíl.

Občané s rovnými povinnostmi

"Odhaduje se, že každý měsíc opustí Irák asi 100 křesťanských rodin," potvrzuje kardinál Sako. Mezi důvody patří kromě válečných traumat také sektářství, které v zemi často panuje, "znepokojivá současná situace na Blízkém východě a strach z totální války". V Iráku, říká patriarcha, "je zapotřebí moderní, demokratický a občanský stát založený na občanství. Již nelze hovořit o většině, menšině, křesťanech, židech, šíitech, sunnitech, jezídech a tak dále, ale o občanech. Všichni jsme občané se stejnými právy a povinnostmi". 

Neustálý exodus

Na počátku 21. století žilo v Iráku jen v Mosulu více než sto tisíc křesťanů a jejich počet se snížil již po pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003, kdy se zvýšilo sektářské násilí. Mnoho z nich emigrovalo a poté se vrátilo ze Severní Ameriky, Evropy a Austrálie. Více než milion křesťanů uprchlo nejen ze severního Iráku, ale také z měst, jako je Basra, kde dnes žije 300 křesťanských rodin, zatímco před 50 lety jich bylo pět tisíc.