Misie sester služebnic Mariiných pro ženy v rovníkové Africe
Maria Milvia Morciano – Vatican News
V loňském roce uplynulo sto let od prvních misií sester Služebnic Panny Marie v oblasti, která se dnes nazývá eSwatini a dříve se jmenovala Svazijsko. V Ugandě je tato kongregace přítomna od roku 2000, tedy přišla sem poměrně nedávno.
Sestra Noretta Zecchinon, generální představená Kongregace sester terciářek služebnic Mariiných, popisuje činnost kongregace a nastiňuje sociální situaci v Ugandě z hlediska postavení žen. „Vždy mě zaráží, že páteří rodinné ekonomiky v Africe jsou ženy, jak říká i papež František. V Ugandě má každá žena v průměru sedm dětí. V této zemi máme tři komunity. Největší je Kisoga v okrese Mukono. Začaly jsme spolupracovat s otci servity, kteří nás pozvali k pastorační práci, kterou zahájili již před několika lety. Některé sestry se zapojily jako katechetky, animátorky farní pastorace, ale také jako učitelky“.
Působení sester služebnic Mariiných v Ugandě a Svazijsku
V Ugandě, stejně jako ve většině afrických zemí, je nejpalčivějším problémem zdravotnický systém, který často neexistuje. Matka generální představená pokračuje: „Sestry zřídily malou ambulanci, kde bylo otevřeno porodní oddělení, o které je velký zájem, stejně jako o pomoc sester v tomto typu péče“. Sestra Noretta zdůrazňuje, jak je důležité, aby vedle rodících žen byly právě ženy. „Stojíme před požadavkem rozšířit tuto službu péče o ženy, zejména o ty, které se teprve stanou matkami“. Sestry služebnice Mariiny dělají vše pro to, aby pomohly ženám rozvíjet jejich schopnosti, a to i těmi nejjednoduššími způsoby. „Zorganizovaly jsme šicí dílnu a byly jsme požádány, abychom uvedly do chodu ještě druhou, menší, třeba kadeřnickou, aby se ženy mohly naučit nějakému řemeslu. Je také třeba, aby si osvojily základy práce s počítačem. Perspektivně chceme rozšířit toto službu, tuto blízkost ženám, podpořit je a zajistit, aby se žena skutečně stávala stále více protagonistkou a mohla sama podporovat rodinu a výchovu dětí“, uzavírá matka představená.
Vychovávat ke gramotnosti ve víře
„Přemýšlím o tom, co řekl biskup svazijského Manzini těsně ke konci oslav stého výročí působení naší kongregace: „Sto let, a teď?“. V rozhovoru s ním jsme si položily otázku: Která gramotnost je naléhavější? Jistě, v afrických zemích a na dalších místech je stále potřebná prvotní gramotnost: čtení, psaní a počítání, jak se říkalo za starých časů. Domnívám se však, že v současné době na celém světě existuje negramotnost ve víře a ve znalosti křesťanské víry, která nás podle mého názoru musí vidět v popředí a přimět využít všech našich sil a schopností právě k tomu, abychom se o ni podělili a uvedli tak do praxe to, co církev říká už léta, tedy o potřebě nové evangelizace“, uzavírá sestra Zecchinon.
Příklad mučedníků, maják osvětlující cestu víry v Ugandě
V Ugandě také kongregace Sester služebnic Mariiných vychovává novicky. Jedna z komunit v Jindži u pramenů Nilu se stará o noviciát a již několik let sem nepřetržitě proudí dívky nejen z Ugandy, ale také z Konga, zejména z některých částí sousedících s Ugandou a Keňou. „Byla jsem tam čtyři a půl roku a předtím devatenáct let ve Svazijsku. Věřím, že existence dvaadvaceti ugandských mučedníků a řady dalších v různých obdobích, kteří obětovali své životy za víru, je základním důvodem, proč jsou místní rodiny rády, pokud některá z jejich dcer projeví touhu obětovat se Bohu. V této zemi se k tomu téměř povzbuzuje, a to pak představuje velký úkol při rozlišování duchovního povolání“.
