Synoda, nová témata, kard. Hollerich: Mission Impossible?
12. generální kongregace synody, 18. října 2023
"Účast, řízení a autorita"
Úvod do modulu B3
Jean-Claude Card. Hollerich SJ, Hlavní relátor synody
Úvod do nového modulu synodní práce
Dobré ráno všem a vítejte. Myslím, že se všichni shodneme, když řeknu, že jsme unavení. Je to pochopitelné, po práci, kterou jsme společně vykonali, krásné, vzrušující, ale také náročné. Dnes začínáme čtvrtý modul našeho shromáždění, poslední modul věnovaný zkoumání obsahu Instrumentum laboris. Nenápadně nám to připomíná, že se blížíme ke konci. Ale pozor: nesmí se to stát důvodem k tomu, abychom snížili své nasazení pro práci, jako by to byl poslední týden školy. Ve skutečnosti se konec tohoto prvního zasedání XIV. řádného generálního shromáždění biskupské synody shoduje se začátkem neméně důležité fáze procesu: časem mezi dvěma zasedáními, kdy se budeme věnovat tomu, abychom církvím, z nichž pocházíme, vrátili plody naší práce shromážděné v Souhrnné zprávě, a především abychom doprovázeli ty místní procesy, které nám poskytnou prvky pro uzavření našeho rozlišování v příštím roce. Po návratu domů budeme tedy povoláni k dvojímu úkolu.
Výhled na následující rok
Na jedné straně budeme muset šířit výsledky tohoto prvního zasedání, zapojit naše biskupské konference, znovu svolat synodální týmy, aktivovat vhodné formy komunikace v médiích, která mají naše společenství k dispozici, připravit cesty experimentování a hloubkového studia, které společně určíme jako vhodné, a tak dále. Na druhé straně budeme muset okamžitě začít plánovat, jak shromáždit zpětnou vazbu od místních církví, plody výměn a cest experimentování a prohlubování, abychom na druhé zasedání dorazili "připraveni", tedy nabiti jasnějším vědomím Božího lidu o tom, co to znamená být synodální církví, a především jaké kroky po nás Hospodin žádá, abychom se jí stali, a tak lépe hlásali jeho evangelium.
Téma začínajícího modulu
To vše má mnoho společného se čtvrtým modulem, který se zabývá tématy oddílu B3 Instrumentum laboris, tedy toho, který je věnován účasti. Jako vždy nás vede název a doprovodná otázka: B3: "Participace, správa a autorita. Jaké procesy, struktury a instituce v misijní synodální církvi?".
Jsme si dobře vědomi, že tato synoda bude hodnocena na základě vnímatelných změn, které z ní vyplynou. Velká média, zejména ta, která jsou církvi nejvzdálenější, se zajímají o možné změny ve velmi omezeném počtu témat. Nebudu je vyjmenovávat, protože je všichni známe. Ale i lidé nám nejbližší, naši spolupracovníci, členové pastoračních rad, lidé, kteří se angažují ve farnostech, se zajímají o to, co se pro ně změní, jak budou moci ve svém životě konkrétně zakusit ono misijní učednictví a spoluzodpovědnost, o kterých jsme v naší práci uvažovali. A ptají se, jak je to možné v církvi, která je stále málo synodální, kde mají pocit, že jejich názor se nepočítá a o všem rozhoduje několik nebo jen jeden člověk. Tyto lidi zajímají zejména drobné, ale citlivé změny v otázkách, které se chystáme řešit v tomto modulu.
První téma, autorita versus klerikalismus
Podívejme se blíže na tyto otázky, tj. na pět pracovních listů, na kterých budou pracovat naše pracovní skupiny. První se týká obnovy služby autority. Rozhodně nemá být zpochybněna autorita ordinovaných duchovních a pastýřů: jako nástupci apoštolů máme my pastýři v církvi zvláštní poslání. Jsme však pastýři mužů a žen, kteří přijali křest, chtějí se podílet na poslání církve a být za něj spoluodpovědní. Tam, kde vládne klerikalismus, je církev, která se nehýbe, církev bez poslání. Klerikalismus může postihnout duchovenstvo, ale i laiky, když si nárokují, že jsou ve vedení navždy. Klerikálové chtějí pouze udržet "status quo", protože pouze "status quo" upevňuje jejich moc. Mission... impossible! Zde je misie... nemožná!
Druhé téma: hledání konsenzu
Druhý článek se týká společné praxe rozlišování. Na vlastní kůži, nebo spíše v srdci, jsme osobně zakusili moc tak jednoduchého nástroje, jakým je rozhovor v Duchu. Jak můžeme jeho dynamiku vnést do rozhodovacích procesů církve na různých úrovních? Jak se můžeme naučit budovat konsenzus, který nepolarizuje a zároveň respektuje výraznou roli autority, aniž by se izolovala od společenství? To je výzva společného rozlišování.
Třetí téma: struktury a instituce
Třetí bod nám připomíná, že život lidských společenství, a tedy i církve, nevyhnutelně prochází budováním struktur a institucí, které přetrvávají v čase a nabízejí lidem možnosti účasti a růstu. Každá instituce může nabízet některé příležitosti, ale jiné ne? Které z nich více odpovídají synodální církvi? Uvažujme konkrétně, začněme u institucí, které již existují, jako jsou pastorační rady, a ověřme si míru jejich skutečné synodality.
Čtvrté téma: nové úrovně po decentralizaci
Čtvrtá stránka nás nutí podívat se na zvláštní typ struktur, na ty, v nichž se sdružují seskupení místních církví. Kontinentální úroveň byla šťastnou novinkou a vrcholem synodálního procesu 2021-2024. Co se z této zkušenosti učíme? Jakou roli může hrát kontinentální úroveň, a to i pro uskutečnění "zdravé decentralizace", k níž nás často vyzývá Svatý otec? A jaký je potenciál nástroje, jako jsou církevní shromáždění, na nichž nejsou přítomni pouze biskupové? To pražské jsem zažil na vlastní kůži: věřím, že bez účasti kněží, jáhnů, zasvěcených mužů a žen a laiků by bylo mnohem více konfrontační. Jak můžeme budovat sítě mezi místními církvemi? A jak je nastavena služba římského biskupa pro jednotu ve zdravé decentralizované církvi?
Páté téma: instituce synody
Poslední otázka se nás velmi úzce dotýká, protože nás vybízí k zamyšlení nad potenciálem samotné instituce synody jako místa, kde lze zvláštním způsobem experimentovat s dynamickým vztahem, který spojuje synodalitu, biskupskou kolegialitu a petrovský primát. A žádá skupiny, které se jí budou zabývat, aby také vyjádřily hodnocení experimentu rozšíření účasti na skupinu nebiskupů, vybraných jako svědci fáze naslouchání a konzultací.
“Choulostivé otázky"
Jedná se o choulostivé otázky, které vyžadují pečlivé rozlišování: na tomto zasedání k nim začneme přistupovat, poté budeme mít rok na to, abychom je dále prohlubovali s ohledem na práci, kterou budeme vykonávat na druhém zasedání. Jsou choulostivé, protože se dotýkají konkrétního života církve a také dynamiky růstu tradice: špatné rozlišování by ji mohlo přerušit nebo zmrazit. V obou případech by to [tuto dynamiku] zabilo. Jsou to otázky, které je třeba řešit precizním jazykem a kategoriemi. Mezi odborníky, kteří nás doprovázejí a kterým při této příležitosti děkuji, jsou teologové a také kanonisté, a to jak latinští, tak východní. Pokud mohou naší reflexi pomoci, nebojme se na ně obrátit. Facilitátoři vědí, jak na to.
Instrumentum laboris nám v č. 44 připomíná, že účast s sebou nese pokoru konkrétnosti. Proto otázky, které se jí týkají, následují až po otázkách týkajících se společenství a misie: právě skrze účast můžeme uskutečnit inspirativní vizi a dát dynamice misie kontinuitu v čase. Konkrétnost však s sebou nese i riziko rozptýlení do detailů, anekdot, jednotlivých případů. V tomto čtvrtém modulu proto musíme vynaložit zvláštní úsilí, abychom se soustředili na cíl, k němuž směřujeme, na ten, který je uveden v "otázce k rozlišení" na každém listu. Vedlejší úvahy, které nás odvádějí na vedlejší kolej, nám nepomohou. Rád bych také připomněl, že cílem každé skupiny je s ohledem na otázku, kterou se zabývá, dospět k vyjádření shod, rozporů, otázek k prozkoumání a konkrétních návrhů, jak postupovat dál. Prosím facilitátory, kterým ještě jednou děkuji, aby se nebáli na nás tlačit, a to i trochu rozhodně, když je třeba nám pomoci, abychom neztratili pozornost.
(…)
[mezititulky jsou redakční]
