Synoda: Brífink z úterý 17. října
Salvatore Cernuzio - Vatican News
Půstem a modlitbami za mír na Blízkém východě reaguje synodní shromáždění na výzvu kardinála Pierbattisty Pizzabally a pokračuje v diskusích a úvahách na různá témata: od role žen po službu biskupů, od přínosu laiků po možné reformy kanonického práva. O práci kardinálů, biskupů, kněží, řeholníků, řeholnic a laiků, kteří se od 4. října shromáždili u 35 kulatých stolů v Aule Pavla VI. referoval v úterý odpoledne na každodenním brífinku ve Vatikánské tiskové kanceláři předseda informační komise Paolo Ruffini. Po jeho boku byli čtyři hosté: kardinál Cristobal Lopéz Romero, biskup Anthony Randazzo, biskup z Broken Bay a předseda Federace katolických biskupských konferencí Oceánie, profesorka René Ryan a mladý nigerijský jezuita Agbonkhianmeghe Emmanuel Orobator, který patří mezi nejznámější teology na mezinárodní úrovni. Všichni čtyři byli na své "první synodě"; všichni uvedli, že jsou šťastní a obohacení touto "zkušeností" naslouchání a učení
Revize kanonického práva
Jako vždy na začátku brífinku informoval Ruffini o cestě synodních otců a matek. Diskutovali o tématech, která předpokládá modul B2 Instrumentum laboris o "spoluodpovědnosti v misii". Právě "spoluzodpovědnost" je slovo, které bylo navrženo jako náhrada slova "spolupráce" v kanonickém právu, jehož "revize" byla vyžádána. Nejedná se o revoluci, ale o evoluci: "Věci lze změnit, pokud se změní potřeby církve," zdůraznil biskup Randazzo, rovněž kanonista, "změny lze provést tak, aby odpovídaly okolnostem určitých společenství.
Ženský diakonát a role žen
Pokud jde o téma reforem, synodní shromáždění diskutovalo o možnosti zavedení ženského diakonátu, a to tak, že nejprve bude ujasněna "samotná podstata diakonátu". Pokud jde o roli žen v církvi, Ruffini uvedl, že "bylo připomenuto, že Ježíš spojil ženy se svou družinou" a "byla vznesena otázka, zda by nebylo možné uvažovat o tom, že by ženy, které jako první zvěstovaly vzkříšení, nemohly také pronášet homilie". "Bylo také řečeno, že když jsou v pastoračních radách přítomny ženy, jsou rozhodnutí praktičtější a společenství tvořivější," vysvětloval dále Ruffini a citoval přísloví, které bylo v sále uvedeno: "Když chceš, aby se o něčem mluvilo, uspořádej shromáždění mužů, ale když chceš něco udělat, uspořádej shromáždění žen".
Takže ústřední téma bylo téma žen, ale rozhodně ne jediné nebo nejpřevažující. Stejně jako dosud nebylo dominantní téma kněžství žen: "Niche issue" (okrajová záležitost), jak ho nazvala profesorka Ryanová, podle níž neodráží skutečné potřeby dnešních žen. "Myslím, že se na tuto otázku příliš soustředíme, a když se příliš soustředíme na jednu otázku, zapomínáme na to, co potřebují ženy na celém světě. A sice bydlení, jídlo, oblečení, ujištění o budoucnosti jejich dětí: "Budoucnost, v níž budou přijaty do církve a v níž budou přijati všichni, které milují," řekla. "Měli bychom se zabývat i dalšími problémy, například tím, že ženy musí volit mezi mateřstvím a kariérou," zdůraznila, "měli bychom se více snažit, aby rodiny byly všemožně podporovány".
Laici, kněží, biskupové
Zprávy menších kruhů v různých jazycích a jednotlivá vystoupení se soustředily i na další věci: na význam farnosti ("která není servisní stanicí, ale místem společenství") a společenství, na laické služby, které "nejsou záplatami za nedostatek kněží" a "neměly by být klerikalizovány", a na službu vykonávanou kněžími, bez nichž se "jako společenství pokřtěného lidu neobejdeme".
Podobná pozornost byla věnována službě biskupa: "Otcovská postava, která nás doprovází a vyjadřuje lásku, péči, starost," zdůraznila tajemnice informační komise Sheila Piresová. Biskup má podporovat mezináboženský a ekumenický dialog, musí spravovat finance, ekonomické a právní aspekty, a právě proto, aby nebyl těmito záležitostmi zatěžován, bylo navrženo - uvedla Sheila -, aby mu na základě "synodálního stylu" mohli pomáhat spolupracovníci a odborníci: "Biskup musí pochopit, že diecéze není jen on sám, nemůže všechno zvládnout sám, ale potřebuje pomoc", třeba od odborníků.
Shromáždění se zabývalo také průběžnou formací biskupů, vztahem mezi biskupy, novými biskupy a kněžími a zdůraznilo skutečnost, že by faráři "neměli nechávat stranou naslouchání obětem zneužívání. Naopak, pro tento druh naslouchání musí být čas a prostor".
Lopéz Romero: jsme v polovině cesty
Myšlenek tedy bylo mnoho, řešilo se mnoho otázek. Žádný závěr, alespoň ne v této první fázi, která, jak upřesnil kardinál López Romero, je pouze polovinou cesty, jež začala v říjnu 2021 a bude pokračovat v roce 2024. "To, co prožíváme zde v Římě, není [celá] synoda," řekl arcibiskup a připomněl tisíce setkání, která v uplynulých dvou letech zažily farnosti, diecéze a řeholní společenství po celém světě. "Stálo to za to... Skutečně se nám podařilo pracovat s popelem, aby mohl být rozdmychán nový plamen," řekl arcibiskup. "V této fázi nemusíme čekat na návrhy: máme před sebou ještě nejméně rok práce a jsem si téměř jist, že budeme mít domácí úkoly. Pak vyvodíme závěry, abychom dospěli ke konkrétnějším návrhům".
Univerzální pohled
Profesorka Ryanová také hovořila o "zajímavém", ba "vzrušujícím" okamžiku pro život církve: "Na této synodě máme jako univerzální církev příležitost naslouchat mnoha různým hlasům". Zapojení laiků je v tomto ohledu klíčové. "Všichni jsme si rovni, máme různé nauky, ale všichni společně se snažíme oslovit ty, kteří Krista a církev neznají". A snažíme se o to "různými způsoby", mimo jiné prostřednictvím digitálních technologií, přestože existují skupiny obyvatel, které k nim stále nemají přístup. Biskup Randazzo se tématu chytil: "Když mluvíme o synodalitě digitálního světa, musíme si uvědomit, že může existovat ostrov, kam lodě připlouvají jen velmi zřídka a jen proto, aby přivezly palivo. Pokud loď nepřipluje, nemají palivo, nefungují generátory a nemohou ani zapnout počítač," řekl a referoval o zkušenostech "doslova izolovaných" komunit v Oceánii. Prelát proto vyzval, abychom se na věci nedívali "evropským způsobem", tedy abychom považovali za samozřejmé, že všichni mají k dispozici taxíky a vlaky, aby se dostali z jednoho místa na druhé nebo například na faru. Mluvíme o obcích vzdálených od sebe i tisíc kilometrů ve stejném regionu. Proto je "na synodě opravdu krásné sedět u stolů nebo pít kávu s lidmi z celého světa, kteří nejsou jen z evropských církevních společenství," řekl prelát a označil papežovo rozhodnutí svolat takovou synodu za "geniální".
Bohatství procesu
Souhlasil otec Orobator, který zažertoval, že tato církevní událost "je jednou z věcí, pro které teologové žijí", totiž být součástí procesu, z něhož lze čerpat. "Jsem přesvědčen, že proces bude důležitější než výsledek. Může nás to přivést k tomu, že zažijeme nový způsob bytí církve", protože budeme "těžit z moudrosti, myšlenek, jedinečných darů, které církvi nabízí rozmanitost".
Žádná nevraživost a nepřátelství
Tedy odlišnost jako ctnost. Mezi členy synody se totiž objevuje mnoho "rozdílů", ale - upřesnil Lopéz Romero - "nikdy nejde o střety mezi frakcemi" a dokonce ani o "nepřátelství a nevraživost". Jde o to vést dialog, nikoliv jen "odpovídat druhému". Stejně tak není cílem odpovídat novinářům: "Synoda není určena k tomu, aby odpovídala na otázky toho či onoho novináře, ale je určena k rozlišování církve, které vychází z procesu," řekl Ruffini v odpovědi na otázku novinářů. Tedy rozlišování, "jak může církev kráčet ve světě".
Synoda a média
A právě když hovořil o vztahu mezi shromážděním synody a informacemi, zdůraznila jedna z přítomných novinářek skutečnost, že některé otázky - především ženy a přijímání LGBT+ osob - nelze klasifikovat jako pouhé novinářské konstrukce, ale jako otázky, které jsou blízké srdci mnoha věřících lidí, kteří během konzultační fáze synodálního procesu "investovali" čas a energii do seriózní reflexe těchto témat. Ti nyní čekají na odpovědi. Ruffini v této souvislosti jasně řekl, že tyto otázky "jsou předmětem rozhovoru": synoda rozhodně není jen "kulatým stolem" a už vůbec ne "talk show", ale "rozhovorem v Duchu". Vzejde z něj "souhrnná zpráva, která bude zaslána zpět Božímu lidu, a pak se bude konat další shromáždění". Je to ještě dlouhý proces, který, jak řekl kardinál Lopéz Romero, vyžaduje "trpělivost a naději": "Hodně trpělivosti a veškerou naději".
