Nigerijská církev se potýká s opakovanými únosy
Sestra Mary Judith Ezeogu – Vatican News
Bratr Godwin Eze, jeden ze tří benediktinských mnichů unesených ozbrojeným gangem v noci 17. října z kláštera Eruku v nigerijském státě Kwara, byl svými únosci zabit.
Další dva unesení postulanti, Anthony Eze a Peter Olarewaj, byli propuštěni 21. října. Bratr Godwin Eze byl zabit 18. října, den poté, co jej unesli ozbrojenci.
Podle obou osvobozených postulantů zaútočila 17. října kolem jedné hodiny ranní na klášterní noviciátní ubytovnu velká skupina ozbrojených mužů, označovaná za bandu fulanských pastevců. V budově spalo asi deset noviců a postulantů. Tři z nich byli zajati a donuceni jít bosí do lesa. Když došli na břeh řeky, bandité zastřelili bratra Godwina a jeho tělo hodili do vody. Poté bandité ohrožovali mačetami dva postulanty.
Neutuchající vlna únosů
Zprávy o unesených katolických kněžích, řeholních sestrách, seminaristech, novicích a postulantech nebo osobách přidružených k církevním službám v Nigérii neustávají již několik let. Někdy jsou oběti mučeny nebo zabity. Jen málo z nich se podaří propustit bez úhony. Nevyhnutelným motivem je vždy vymáhání peněz od diecéze nebo řeholní kongregace či rodiny.
Kromě tragických událostí v benediktinském klášteře z 5. října byli jen tento měsíc uneseni tři sestry z misionářského řádu dcer Mater Ecclesiae (MDME), seminarista Peter Eyakeno Sunday z misionářského řádu synů Nejsvětější Trojice a řidič pan Awoke Emmanuel. Byli na cestě na pohřeb v jiném regionu země. Bandité je přepadli a zajali.
Nedávné únosy jsou jen příkladem mnoha dalších, ke kterým letos došlo.
Nezabezpečené domy a dálnice
K únosům může docházet na dálnicích nebo na farách, v klášterech či seminářích.
Není jisté, kde a kdy ozbrojené bandy udeří. Pro každého, kdo se stal obětí, jsou tyto zážitky traumatizující.
Když dojde k únosu, církev vyzývá k modlitbám a solidaritě. Modlitby jsou velkým zdrojem útěchy pro přátele a rodiny obětí. Církevní představitelé se také zapojují do spolupráce s civilními a bezpečnostními orgány.
Kněží a další věřící v Nigérii říkají, že se obávají o své životy. Často musí přijímat bezpečnostní opatření, například necestovat sami, málokdy také vycházejí ven v noci. Musí také dobře znát osoby, které pro ně pracují. V některých vesnicích se vytvořila síť strážců a bezpečnostních sítí.
Přestože jsou případy únosů v Nigérii znepokojivé a stále pokračují, místní církev se evangelizace nevzdává. Pastorační pracovníci církve pokračují ve vydávání svědectví o životě a poslání Ježíše Krista bez ohledu na nebezpečí.
