CÍRKEV

Může církev zastavit válku? Kniha Piera Damossa o mírových plánech

Více než padesát rozhovorů určených k vytvoření "knihy dialogu". To je práce, kterou provedl novinář Tg1, pro vydání knihy, která vyšla v nakladatelství San Paolo. Vatikánským médiím autor líčí význam svazku, jehož cílem je otevírat úvahy o míru, o jeho významu v dějinách i v nejbližší budoucnosti.

Andrea De Angelis - Vatican News

Spravedlnost, solidarita, péče o zemi, inkluze. Jedním slovem: bratrství. To je poselství církve o míru, které František a jeho předchůdci nesou se zdravou zarputilostí. Tato mimořádná angažovanost přiměla novináře Piera Damossa, aby položil otázku: Může církev zastavit válku? Jeho otázka přichází šedesát let po Pacem in terris v knize vydané nakladatelstvím San Paolo. Autor se zaměřuje zejména na probíhající válku na Ukrajině a klade tuto otázku více než padesáti respondentům, aby dospěl k "poznání, že by se to mohlo stát". Důvody jsou rozmanité a sahají od ústředního postavení dialogu až po autoritu aktérů, zejména papeže Františka, jehož roli uznávají četní náboženští a političtí představitelé. "Církev je dnes ve světě jedinou silou, která může konflikt na Ukrajině skutečně zabrzdit," říká Damosso v rozhovoru pro Vatican News. "Tváří v tvář patové situaci v této válce je církev schopna utkat diplomatické vztahy, které z ní mohou učinit skutečný referenční bod, a to i proto," připomíná, "že se jedná o válku mezi křesťany".

Dialog a ekumenismus

Cestu dialogu mezi náboženstvími a ekumenismu předvídal - zdůrazňuje autor - Jan XXIII, otevřel ji Druhý vatikánský koncil, ujal se jí Pavel VI (vzpomeňme na setkání s Athenagorem) a doširoka ji otevřel Jan Pavel II. a duch setkání v Assisi, znovu ji nastoupil Benedikt XVI. a dál v ní pokračuje František. Ekumenismus se pak stává "mírotvornou diplomacií" a dialog je jejím svorníkem. "Dialog je základním předpokladem a vychází ze vzájemného uznání," tvrdí Damosso. "Musíme se umět obrátit, chceme-li zachránit lidstvo, před velmi jednoduchou otázkou: Je ten druhý bratr, nebo ne? To je naléhavost, k níž nás František vybízí ve Fratelli tutti," pokračuje a zároveň varovně upozorňuje, že "zapomínáme na hrůzy války". Ústřední roli pak hraje modlitba. "Opakuji, že se jedná o válku mezi křesťany. Pro všechny křesťany je modlitba velmi důležitá, mění životy. Máme velkou mariánskou tradici, jak v Rusku, tak na Ukrajině. Pokud se s vírou obrátíme k Marii, Královně míru, věřím, že budeme s větší rozhodností hledat cesty míru. Již nyní existuje," říká, "lid řemeslníků míru, který není početně zanedbatelný".

Význam Pacem in terris

První kapitola knihy je věnována encyklice Pacem in terris, kterou před 60 lety vydal Jan XXIII. Je definována jako "Polárka" pro mimořádnost řešených témat v textu napsaném nejen pro věřící, ale pro všechny lidi dobré vůle. Mezi mnoha zdůrazněnými pojmy je jeden vysoce aktuální: integrální odzbrojení. "Tato úžasná encyklika nás nutí uvědomit si, že nemůžeme existovat ve světě, aniž bychom měli limity, a tato perspektiva integrálního odzbrojení se stala konkrétní, vedla v průběhu desetiletí ke krokům vpřed. Přesto se dnes," přiznává autor, "zdá, že se vzdáváme před strašlivou realitou války. František nám poukázal na Pacem in terris a již před osmi lety, v projevu na shromáždění OSN v roce 2015, varoval lidstvo před jeho neschopností respektovat určité hranice. Při té příležitosti hovořil o omezení moci jako o implicitní myšlence konceptu práva."

Mírová schémata a duch Helsinek

Po zdůraznění významu role Evropy pro mírovou globální budoucnost, analýze Putinova agresivního nacionalismu a práce potřebné k dosažení spravedlivého a trvalého míru je čtvrtá kapitola věnována světovému vládnutí, přičemž vychází z helsinského ducha. Odkazuje se na Helsinské dohody z roku 1975, které byly uzavřeny na vrcholu studené války, po dvou letech intenzivní diplomatické činnosti, v níž byl mezi protagonisty i Vatikán a která otevřela dveře éře uvolnění vztahů mezi Západem a Východem na celém evropském kontinentu. Vznikla tak OBSE, Organizace pro bezpečnost a mír v Evropě, která má dnes 57 členských zemí a zahrnuje více než miliardu občanů. "Evropa dnes může mluvit jedním hlasem a statisíce mladých Evropanů na Světových dnech mládeže v Lisabonu nám ukazují jednu z nejkrásnějších tváří kontinentu, těch, kteří - uzavírá Damosso - pracují pro mírovou budoucnost." Vzorce míru "jsou nutností", píše se v knize. Vzory, o nichž papež několikrát hovořil a které připomíná i Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci, jeden z těch, s nimiž autor knihy hovořil. "K budování míru potřebujeme uvědomění, které papež opakovaně nazval schématem míru," říká Ruffini.

Tři ženy v dialogu

Text obsahuje také tři příspěvky Paoly Severinové, bývalé ministryně Italské republiky, Edith Bruckové, spisovatelky, která přežila nacistické koncentrační tábory, a Dacie Marainiové, spisovatelky. Piero Damosso vedl tři rozsáhlé rozhovory, v nichž položil respondentkám - "tři ženy v dialogu" je název poslední kapitoly - několik otázek, včetně té, která dala knize název. "Myslím, že církev papeže Františka může udělat mnoho pro zastavení války," říká Severinová a zdůrazňuje, že "papež projevuje neobyčejnou sílu ducha" a právě "z jeho silné vůle podporovat mír se musíme inspirovat". Podle Bruckové "František dělá to nejlepší, co může, rozesílá lidi, aby usilovali o mír", ale "vidíme, že ani papež k míru nestačí". Podle Marainiové se "Františkova církev snaží, ale tváří v tvář síle některých zemí" bude úspěch tohoto pokusu "velmi obtížný".

Mír a možná porozumění

Mezi mnoha zpovídanými osobnostmi je také ekonom Stefano Zamagni, který navrhuje možnou sedmibodovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou a doufá v mobilizaci společnosti schopnou dát život "Alianci pro mír", a psycholog Franco Vaccari, předseda mezinárodní organizace Rondine-Cittadella della pace, jejíž pracovní metoda vychází z přesvědčení, že pro budování vztahů nelze přehlížet konflikty, které nikdy nejsou synonymem pro války. "Konflikty vyjadřují rozdíly, a proto se setkáváme, abychom si navzájem naslouchali, abychom se pochopili," říká Vaccari, "stejně jako to dělají studenti v Rondine", vesnici v provincii Arezzo, kde spolu nyní žijí mladí Ukrajinci a Rusové, Izraelci a Palestinci. Mírovou dohodu navrhuje také velvyslanec Pasquale Ferrara, který vyzývá Západ, Evropu k vybudování "nového systému soužití mezi národy". "Slovo mír bylo vypuštěno ze slovníku, ale ne z očekávání lidí," říká pak Andrea Riccardi, zakladatel komunity Sant'Egidio. "Mír," dodává, "je cílem každé politiky a každého konfliktu, ale dnes hrozí, že tento horizont ztratíme".