Kardinál Zuppi a P. Lombardi o Vatikánských médiích
Michele Raviart - Vatican News
Specifikem církevní komunikace jeznamená "mluvit jazykem srdce" a reforma vatikánských médií, kterou si papež František přál, "neměla za úkol vybílit, ale byla krokem vpřed k přehodnocení celého systému". Uvedl to kardinál Matteo Zuppi, předseda Italské biskupské konference. Vyjádřil se tak u příležitosti prezentace knihy "Dal Concilio al web. La comunicazione vaticana e la svolta della riforma" (Od koncilu po web) od Angela Scalza, kterou vydalo vatikánské nakladatelství Libreria Editrice Vaticana a která byla představena na univerzitě LUMSA.
Kardinál Zuppi: Kořeny jsou v Druhém vatikánském koncilu
Současnost, minulost a budoucnost církve se vzájemně prolínají a mají své kořeny v koncilu, připomněl kardinál Zuppi, jehož otec Enrico měl na starosti nedělní přílohu L'Osservatore Romano a který "v rodině" zažil mnoho situací, které musela vatikánská komunikace v průběhu let řešit. "Všechno mělo zvláštní význam," vzpomínal a pak uvedl dva příklady "papežské" komunikace, které ho zarazily. Jednak Benedikta XVI, který měl "velkou poctivost", když po Regensburgu pochopil, že projev považovaný za akademický se stal politickým tím, že jej pronesl papež, a pak přímou komunikaci Františka, který bez prostředníků vyzval svět, aby se modlil za těžce nemocného emeritního papeže.
Prefekt Ruffini: Komunikace je základní součástí poslání církve
Scelzo, který pracoval v L'Osservatore Romano, agentuře Fides, Tiskovém úřadu Svatého stolce jako zástupce ředitele a nyní je publicistou v deníku Avvenire, ve své knize líčí historii vatikánských médií od účinků motu proprio papeže Františka z roku 2015, kterým bylo zřízeno dnešní Dikasterium pro komunikaci, přes aktuální události posledních měsíců až po počátky současného systému, tedy Druhý vatikánský koncil. Z tohoto dokumentu a z Praedicate evangelium o reorganizaci kurie, vysvětlil Paolo Ruffini, prefekt dikasteria, vyplývá, že církev má "povinnost kráčet v naší době s prostředky naší doby" a že komunikace "není funkční, ale základní součástí poslání církve". Horizontem musí být vytvoření sítě, "která nás činí členy jeden druhého", kde se komunikace a společenství prolínají, a to i ve specifičnosti komunikačního systému odlišného od všech ostatních.
P. Lombardi: Zásadní impuls papeže Františka
"Všichni jsme věděli, že reforma vatikánských médií je nutná, ale chyběl někdo, kdo by měl odvahu dát proces do pohybu," řekl otec Federico Lombardi SJ, prezident Ratzingerovy nadace a bývalý ředitel Vatikánského rozhlasu a Tiskového úřadu o procesu reformy, který by bez podnětu papeže Františka nezačal. "Vatikánský komunikační systém," zdůraznil dále, "není spojen pouze s prostředky a technologiemi, ale s komunikačním stylem každého papeže a snaží se sledovat a přizpůsobovat tomu, jak se papež představuje dnešnímu světu, přičemž vodítkem je vždy evangelium a život církve.
Tarquinio: Protiváečný hlas mimo mainstream
Gabriele Romagnoli, novinář a spisovatel deníku Repubblica, který knihu označil za jakýsi "román o proměně vatikánského komunikačního subjektu", dále poznamenal, že v posledních letech se na papežových médiích objevilo mnoho "prvenství". Od záběrů vrtulníku, který dopravil Benedikta XVI. do Castel Gandolfa po jeho rezignaci, až po záběry Statio orbis z roku 2020, kdy se papež František modlil na prázdném Svatopetrském náměstí, zatímco velká část světa byla kvůli pandemii v lockdownu. Církev byla vždy průkopníkem komunikace, ale nyní ji, stejně jako všichni ostatní, doháníme, protože od "Slova, které se stalo tělem", dospíváme k umělé inteligenci, v níž "místo člověka mají tendenci mluvit stroje", vysvětlil Marco Tarquinio, bývalý redaktor deníku Avvenire. Zopakoval, že církev je dnes jedinečným hlasem proti válce mimo mainstream, ale také v tom, že se otevírá světu a naslouchá posledním.
