Byla představena výroční zpráva papežské nadace Kirche in Not
Vatican News
Studie pokrývá období od ledna 2021 do prosince 2022 a je jedinou nevládní zprávou analyzující dodržování a porušování práva zakotveného v článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv, a to celosvětově pro všechna náboženství. Průzkum ukazuje, že „pronásledování z nenávisti k víře se celkově zhoršilo“, zdůraznil mluvčí papežské nadace, Alessandro Monteduro, „a beztrestnost pronásledovatelů je rozšířenější“.
V rámci zprávy je 28 států označeno červeně, což znamená vysoký stupeň pronásledování. Dalších 33 zemí je označeno oranžovou barvou, která značí vysokou míru diskriminace. Ve 47 z 61 zemí se situace od zveřejnění předchozího vydání zprávy (před dvěma lety) zhoršila, zatímco v devíti z nich se situace zlepšila.
Jedním z hlavních závěrů zprávy je, že situace menšinových náboženských komunit je stále dramatičtější; v některých případech jim hrozí zánik v důsledku kombinace teroristických akcí, útoků na kulturní dědictví a záludnějších opatření, jako je šíření zákonů proti konverzím, manipulace s volebními pravidly a finanční omezení. Existují však také případy pronásledovaných většinových náboženských společenství, jako například v Nikaragui a Nigérii.
Afrika je i nadále nejnásilnějším kontinentem, přičemž počet džihádistických útoků se zvyšuje zejména v oblasti Sahelu, kolem Čadského jezera, v Mosambiku a Somálsku. Násilí se šíří i do sousedních zemí, z nichž mnohé zůstávají pod dohledem, protože se staly obětí islamistických útoků na svých hranicích.
Také v Asii je podle zprávy situace znepokojivá. Například v Pákistánu se počet případů nucených náboženských konverzí, únosů a sexuálního násilí (včetně sexuálního otroctví) ve sledovaném dvouletém období nezmenšil, ba naopak, místní bezpečnostní a soudní orgány je nadále do značné míry ignorují.
„Mlčet k popírání náboženské svobody se rovná spoluúčasti na něm“, prohlásili jednomyslně řečníci, kteří vystoupili při prezentaci zprávy Papežské nadace. Byl mezi nimi rovněž rovněž kuriální kardinál Mauro Piacenza. „Náboženská svoboda, jak několikrát připomněl svatý Jan Pavel II. a znovu zopakoval papež František, je matkou všech svobod, protože s ní souvisí svoboda myšlení a slova, svoboda projevu a sdružování, svoboda svědomí a bohoslužby. A protože náboženská svoboda se týká sféry smyslu, konečného horizontu existence, hnutí lidského rozumu, který se snaží odpovědět na základní otázky sebe sama“, zdůraznil kardinál Piacenza, „pak by měla být považována za ještě zásadnější než ostatní, byť nepostradatelné svobody. Tam, kde je náboženská svoboda chápána a zaručena, je zaručena i každá jiná svoboda“.
Podle italského kardinála je práce organizace Kirche in Not především prací na podporu konkrétního života křesťanů žijících na územích nebo v situacích utrpení. Tam, kde není zaručena náboženská svoboda, a dokonce i svoboda vyznání je zpochybňována, je třeba podporovat, a to i ekonomicky, projekty vzdělávání a výchovy, práce a rozvoje, vzdělávání duchovních a různé úrovně hlásání evangelia, umožnit řádný rozvoj křesťanského společenství a díky jeho přispění pomáhat kulturám a územím, kde žije. Taková podpora, řekl kardinál, je nezbytná k potvrzení legitimního nároku na právo na existenci a spolu s ním i na každé další právo. Podpora konkrétního života křesťanů, zvláště v oblastech, kde je neustále a trvale ohrožován, je tedy službou nejen křesťanům samotným, ale celému lidstvu. Jsou totiž nositeli poselství míru, stejně jako je nositelem poselství míru kříž. Toho míru, uzavřel kard. Piacenza, který je dnes tak vážně ohrožen, kterého se neúnavně dovolává papež František a který je - nezapomínejme! - nezbytným předpokladem lidského rozvoje a zdravého pokroku.
