Hledejte

Kardinál Parolin při své přednášce Kardinál Parolin při své přednášce 

Kardinál Parolin ocenil konkrétní mírovou politiku Jana Pavla I.

Mírová politika Jana Pavla I. byla hlavním tématem úterní přednášky státního sekretáře kardinála Pietra Parolina na benátské univerzitě Ca' Foscari. Hlava diplomacie Svatého stolce v ní nastínila některé konkrétní diplomatické mírové snahy papeže, který byl v úřadu pouhých 34 dní, než nečekaně zemřel.

Vatican News 

Příležitostí k přednášce byla prezentace svazku o magisteriu Jana Pavla I., který vychází z archivních materiálů. "Il magistero di Giovanni Paolo I. - Uno studio storico e teologico attraverso le carte d'archivio" ("Magisterium Jana Pavla I. - Historické a teologické studium prostřednictvím archivních záznamů”).

Zásadně nové poznatky

Již před rokem otevřela konference na Gregoriánské univerzitě věnovaná archivním materiálům nový přístup k pontifikátu Albína Lucianiho, řekl Parolin: "Konferencí se tedy otevřela zásadně nová stránka vzpomínek, ve srovnání s dosavadní historiografií, na učení a památku papeže, jehož význam je nepřímo úměrný délce jeho krátkého pontifikátu a jehož poselství se ukazuje jako mimořádně aktuální."

Pontifikát italského papeže trval pouhých 34 dní, ale stanovil důležité priority v linii II. vatikánského koncilu, připomněl Parolin. Patřil k nim "návrat k pramenům evangelia a obnovený misijní duch, biskupská kolegialita, služba v církevní chudobě, dialog se současným světem, hledání jednoty s křesťanskými církvemi, mezináboženský dialog a hledání míru".

Mírová politika jako červená nit pontifikátu

Před třemi lety papež František založil Nadaci Jana Pavla I. a vzdal zvláštní hold úsilí svého předchůdce o mír, pokračoval Parolin a označil právě hledání míru za klíč k Lucianiho krátkému pontifikátu a za ukazatel "přesvědčivé aktuálnosti" jeho učitelského úřadu. Měl na mysli zejména "četné výzvy k míru na Blízkém východě", počínaje výzvou při polední modlitbě 10. září 1978, kdy ve své výzvě k míru adresované všem představitelům různých náboženství citoval nejen Bibli, ale také Korán. Konkrétně se také dopisem obrátil na amerického prezidenta Jimmyho Cartera - což je jeden z řady objevů z archivů - a ve svém projevu k diplomatickému sboru 31. srpna 1978, kde se distancoval od "představ o geopolitickém protagonismu" a "precizně definoval povahu a specifičnost diplomatického poslání Svatého stolce, které pramení z víry", uvedl Parolin.

Konflikt v Beaglu a dohody z Camp Davidu

Zejména při dvou příležitostech se podle něj projevila angažovanost Vatikánu ve prospěch míru, a to při zásahu Vatikánu do krize mezi Argentinou a Chile vyvolané územními nároky v kanálu Beagle a při mírových jednáních na Blízkém východě v Camp Davidu. Již vícekrát se papežům díky jejich mírovému úsilí (zejména Jan Pavel II. mohl krátce po začátku svého pontifikátu působit jako zprostředkovatel) podařilo v prvně jmenovaném konfliktu o vlásek zabránit vypuknutí plnohodnotné války, připomněl Parolin.

"Ale určitě mezinárodním tématem, které se táhne celým pontifikátem, je podpora mírových rozhovorů, které vedli americký prezident Jimmy Carter, egyptský prezident Anvar el Sadat a izraelský premiér Menachem Begin v Camp Davidu od 5. do 17. září 1978," řekl kardinál státní sekretář. Již při své první generální audienci 6. září na téma pokory tak přítomné konfrontoval s tématem, které mu podle jeho slov "velmi leží na srdci": "Kéž by tyto rozhovory (v Camp Davidu, pozn. red.) připravily půdu pro spravedlivý a úplný mír.”

Spravedlivý a úplný mír

Jak papež tehdy zdůraznil, mír musí být "spravedlivý", tj. "ke spokojenosti všech stran konfliktu", a také "úplný", "aniž by zůstala jakákoli otázka nevyřešena", jako například "problém Palestinců, bezpečnost Izraele, Svaté město Jeruzalém", podtrhl Parolin. Při následné modlitbě Anděl Páně věnoval Jan Pavel I. svá slova také summitu a zdůraznil, že se tři jeho představitelé - Carter, Sadat a Begin - modlili za dobrý výsledek. Papežova slova se dočkala odezvy v diplomatických kanálech a po bouřlivých jednáních se nakonec podařilo summit završit podpisem mírového plánu pro Blízký východ ve Washingtonu 17. září 1978. Přitom byly také položeny základy mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem, která měla být podepsána znovu ve Washingtonu následujícího roku.

"Dne 17. září napsal prezident Carter papeži dopis, v němž ho informoval o dosažených výsledcích," pokračoval Parolin. Janu Pavlu I. přitom sdělil, že "Vaše modlitby za summit v Camp Davidu a za mír na Blízkém východě ho velmi inspirovaly". Ve své odpovědi z 21. září papež Cartera ujistil, že bude i nadále usilovat o mír na Blízkém východě a ve světě. Dne 28. září papež, který zůstal v úřadu pouhých 34 dní, zemřel.

Jeho pohled na mír je však stále aktuální a týká se celého světa: 

"Toho světa, který od církve neočekává ani politický program, ani rozhodnutí pro bloky či hranice, ale odvahu k dialogu, k rozvaze, k upřímnosti, aby s mocnými hovořil silou víry, svatosti a modlitby. To jsou "zbraně", na kterých nejvíce záleží! Jediné účinné zbraně v neklidné době, kde se i dnes pod klamem moci, pod vyprahlostí a lhostejností skrývá neomezená touha po spravedlnosti a míru." 

O těchto "zbraních" pastorační činnost Jana Pavla I. vydala "nesmazatelné svědectví", pokračoval Parolin. Za onen krátký čas na Petrově stolci pomohl "posílit záměr církve, která se s koncilem vrátila ke svým počátkům" a dala se do služeb světa.

(vatican news - cs)

24. května 2023, 12:19