Teoložka: "Přijetí koncilu vstoupilo s Františkem do nové fáze"
Vatican News
Na obsáhlém mezikontinentálním komentáři k 16 dokumentům II. vatikánského koncilu pracuje již několik let přibližně 120 teologů ze všech kontinentů. Hlavní teologický projekt nese název "II. vatikánský koncil – odkaz a úkol". V minulých dnech byly na sympoziu na Papežské univerzitě Urbaniana v Římě představeny nejdůležitější průběžné výsledky z jednotlivých kontinentů.
Pohled světové církve na II. vatikánský koncil byl v posledních desetiletích opomíjen, uvedla Margit Eckholtová, dogmatička, která vyučuje v německém Osnabrücku a která je členkou řídícího týmu projektu a spolupořádala kongres v Římě.
"Společně zde pracujeme na základech synodální církve"
"Jde o to, aby se koncil mohl zpřístupnit z pramenů jako koncil univerzální církve, jak to na konci koncilu řekl i Karl Rahner. Opakovaně zdůrazňoval, že římskokatolická církev se musí stát církví univerzální a uskutečňovat to také ve svých strukturách, ve své pastorační činnosti a ve všech svých úkolech. Pokud to totiž nedělá, pak nesplňuje povinnost být církví Ježíše Krista ve službě hlásání evangelia. A především nebere vážně význam Druhého vatikánského koncilu."
Koncil je posláním i dnes
Velký reformní koncil, který zasedal ve Vatikánu v letech 1962-1965, vydal 16 dokumentů. Mezi ně patří pastorální konstituce Gaudium et spes, dogmatická konstituce Dei Verbum a konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium. Podle Eckholtové je na místě číst všechny texty komplexně a z perspektivy teologií, kterým se v Evropě dosud věnovala menší pozornost. V různých zemích a regionech totiž přijetí koncilu probíhalo jiným způsobem. Nyní se výsledky opět dávají dohromady a tento proces může být jádrem zájmu projektu:
"To v podstatě znamená, že v odkazu toho, čím koncil jako událost celkově byl, a také ve významu, který se skrývá v textech, je obsaženo poslání, které pro nás něco znamená na pozadí rozmanitých dějin jeho přijetí. A pak musíme společně pracovat na základech synodální církve."
Vstup do nové fáze procesu přijetí
Podle Eckholtové od pontifikátu papeže Františka "začala nová fáze recepce Druhého vatikánského koncilu". Papež z Latinské Ameriky znovu zdůraznil prvky magisteria, které byly dříve méně přítomné, řekla. "Jde o svědectví o evangeliu Ježíše Krista, a to je svědectví ve světě ran, vyloučení, ale také o Božím milosrdenství, které se stalo konkrétními dějinami v Ježíši z Nazareta," řekla teoložka.
"To je v podstatě poslání i pro nás v našem světě ve smyslu budování bratrské církve i takto a využití našich teologických kompetencí na těchto nových cestách synodální církve."
Podle papeže Františka je synodalita součástí podstaty církve. Uskutečňuje se "v setkání, ve vzájemném naslouchání a rozlišování", napsala nedávno hlava církve v katolickém časopise Communio. Tuto synodalitu, která charakterizovala církev v prvním tisíciletí, podle Eckholtové římskokatolická církev ve druhém tisíciletí zúžila a touto ztrátou se "připravila o svou katolicitu".
S vědomím vlastního historického kontextu chce sympozium pozitivně přispět k produktivnímu diskurzu, zejména s jižními kontinenty: "Na jedné straně to znamená brát vážně vlastní kontext, ale také vidět, jak jsme se v podstatě připravili o velikost a šíři katolicity, ale také synodality."
60. výročí zahájení zasedání Koncilu: Kongres v Římě
V rámci projektu "II. vatikánský koncil – dědictví a poslání" se o uplynulém víkendu v Římě konalo mezinárodní sympozium "60 let II. vatikánského koncilu", jehož veřejná byla naplánována na pondělí. Zastoupeni byli teologové ze všech kontinentů. Lucemburský kardinál Jean-Claude Hollerich, který je zároveň generálním relátorem světové biskupské synody o synodalitě, hovořil na téma "Synodalita ve světle II. vatikánského koncilu".
Světová synoda je dítětem koncilu, řekl Hollerich, a od koncilu se chápání kolegiality rozšířilo na chápání synodality. "Díky křtu a biřmování jsme v církvi všichni sestry a bratři. Duch působí v srdci všech lidí a celé církve a všem nám společně dal smysl pro víru, sensus fidei." Papež František podle něj navázal na to, co hlásá Lumen gentium o důstojnosti všech pokřtěných. "A vidíme, jak se tento smysl pro víru vyvíjel."
"Nejsem svatá kráva, která se vznáší na nebi, ale jsem biskup s lidmi."
To má také důsledky pro způsob, jak být biskupem, řekl Hollerich. "Nejsem svatá kráva, která se vznáší v oblacích, ale jsem biskup s lidmi," řekl kardinál doslova. Biskup musí sdílet utrpení těch, kteří jsou mu svěřeni do péče, řekl Hollerich a zmínil civilně znovu sezdané rozvedené, kteří nemohou k přijímání, a mladé homosexuály. " Jako jejich biskup jsem jejich otec. Nemohu jim říct, že jsou narušení. Musím mít soucit, když trpí. K takové ekleziologii musíme dospět. Biskup se svým lidem." Právě k tomu František biskupy vybízí, řekl.
Druhý vatikánský koncil svolal papež Jan XXIII. a slavnostně jej zahájil 11. října 1962. U příležitosti 60. výročí bude papež František 11. října sloužit mši svatou ve Svatopetrském chrámu.
