Z Bombaje do Jeruzaléma: asijské církve zahajují synodální proces
Jak při zahájení synodálního procesu církví v blízkovýchodním regionu zdůraznil patriarcha Pizzaballa, „namísto teoretických řečí by bylo dobré opustit faru, abychom se seznámili s realitou, kterou neznáme“. Latinský jeruzalémský patriarcha navrhl, aby lidé překročili vlastní kruhy, protože jedině tak nastává výměna. Mladí lidé s rodinami by měli například navštěvovat seniory v hospicích a seniorských domovech a místní společenství by měla vyhledávat dialog s cizinci. Je důležité „vyrovnávat se s dosud neznámou skutečností“, vyzdvihl italský františkán Pizzabala, protože „v mnoha případech tak může dojít ke změně“.
V Iráku zveřejnil chaldejský patriarcha, kardinál Louis Raphaël Sako, pastýřský list, v němž popisuje synodální proces jako „důležitý zlomový bod, vedoucí k přijetí laiků a podpoře jejich vloh a hřiven“. Církev, jak píše, se skládá z celého Božího lidu. Sako vyjádřil naději, že synodální proces by mohl pomoci k utváření oddaných věřících, kteří se věnují životu své církve. V Bagdádu je oficiální zahájení synodálního procesu naplánováno na 30. října v katedrále sv. Josefa.
Filipínští biskupové se na začátku synody obrátili k věřícím rovněž pastýřským listem, v němž vybízejí k odpovědi na dvojí otázku. Za prvé se ptají, jak je církev vnímána zevnitř, jak vypadá spolupráce mezi společenstvími a jaké kroky Duch svatý žádá po filipínské církvi. Druhý okruh témat se pak týká interakce církve se světem. Otázka zní: „Jak žije naše církev společně s celou lidskou rodinou? Jsme ještě solí a světlem země?“.
V indické Bombaji vystoupil předseda Indické biskupské konference, kardinál Oswald Gracias. Biskupská konference na začátku místní synodální cesty vyzvala k naslouchání lidem, kteří z církve vystoupili nebo o tom uvažují. Kardinál Gracias podotkl v homilii při inauguraci synodálního procesu, že hlas těchto lidí může indickou církev přimět k přemýšlení. Synoda totiž obnáší reformu církve, která vychází z pochopení toho, čím církev trpí. Mezi těmito příčinami zmínil kardinál Gracias klerikalismus, diskriminaci žen, mizivou ohleduplnost vůči mladým lidem a nedostatečnou ochranu nezletilých. Kritizoval také odmítání migrantů a připomněl ekologickou problematiku, zejména změnu klimatu. Za specificky indický problém pak označil diskriminaci dalitů, a to i v rámci katolické církve.
(jag)
