Volba kyperského maronitského arcibiskupa

Nový arcibiskup

    Arcibiskup Selim Jean Sfeir se narodil 2. září 1958 v Keserwanu v Libanonu. Po studiích v patriarchálním semináři v Ghazíru byl 22. května 1988 vysvěcen na kněze pro patriarchální vikariát Sarba. Získal licenciát z teologie na univerzitě Saint Esprit v libanonském Kaskliku, z východního kanonického práva na Papežském východním institutu v Římě a doktorát z obojího práva na Papežské lateránské univerzitě.

    Byl vikářem a poté farářem v Libanonu a na Kypru a také soudním vikářem a předsedou tribunálu maronitské arcidiecéze na Kypru. V říjnu 2020 byl jmenován patriarchálním správcem téhož obvodu.

    Vydal řadu publikací. Hovoří arabsky, francouzsky, italsky, anglicky a moderně řecky.

Maronité

    Maronité jsou největší křesťanskou komunitou v Libanonu. Své jméno odvozují od poustevníka Marona, který žil poblíž Apameie v severní Sýrii a podle tradice zemřel roku 410. Mezi maronským klášterem a byzantskou císařskou církví panovalo v 7. století dogmatické napětí. Rozchod s Konstantinopolí nastal v roce 745 ve sporu o jmenování antiochijského patriarchy. V té době si již maronité zvolili vlastního patriarchu. Tradice ho nazývá Jan Maron.

Během křížových výprav v 11. století maronité v libanonské hornaté zemi podporovali západní vojska, která je oslavovala jako osvoboditele od Seldžuků a Fátimovců. V roce 1182 byla oficiálně potvrzena jejich jednota s papežem. Na rozdíl od jiných východních církví, které jsou spojeny s papežem, u maronitů totiž nikdy nedošlo k odluce od Říma.

Maronité mají vlastní liturgii ve starosyrštině. Jejich patriarcha je volen biskupy nejméně dvoutřetinovou většinou a potvrzován papežem. Podle Vatikánu žijí na celém světě asi tři miliony maronitů. O jejich počtu v Libanonu neexistují spolehlivé zdroje; poslední sčítání proběhlo v roce 1932. Odhady se značně liší a mluví o  20 až 40 procentech z celkového počtu asi šesti milionů obyvatel. Maronité žijí také v Sýrii a na Kypru. Silné komunity migrantů jsou v Argentině (700 000) a Brazílii (500 000). Po dohodě při získání libanonské nezávislosti v roce 1943 maronité vždy zajišťují funkci prezidenta státu. Vzhledem k úzkému propojení náboženství a politiky má úřad maronitského patriarchy také velký politický význam.

(VNS)