Hledejte

Vatican News
Maronitská mše během synodu,  kardinál Bechara Raii-Bkerke Maronitská mše během synodu, kardinál Bechara Raii-Bkerke 

Volba kyperského maronitského arcibiskupa

Synoda biskupů Antiochijské patriarchální církve maronitů zvolila arcibiskupem Kypru biskupa Selima Jeana Sfeira, současného patriarchálního administrátora téhož území. Svatý již otec udělil svůj souhlas.

Nový arcibiskup

    Arcibiskup Selim Jean Sfeir se narodil 2. září 1958 v Keserwanu v Libanonu. Po studiích v patriarchálním semináři v Ghazíru byl 22. května 1988 vysvěcen na kněze pro patriarchální vikariát Sarba. Získal licenciát z teologie na univerzitě Saint Esprit v libanonském Kaskliku, z východního kanonického práva na Papežském východním institutu v Římě a doktorát z obojího práva na Papežské lateránské univerzitě.

    Byl vikářem a poté farářem v Libanonu a na Kypru a také soudním vikářem a předsedou tribunálu maronitské arcidiecéze na Kypru. V říjnu 2020 byl jmenován patriarchálním správcem téhož obvodu.

    Vydal řadu publikací. Hovoří arabsky, francouzsky, italsky, anglicky a moderně řecky.

Maronité

    Maronité jsou největší křesťanskou komunitou v Libanonu. Své jméno odvozují od poustevníka Marona, který žil poblíž Apameie v severní Sýrii a podle tradice zemřel roku 410. Mezi maronským klášterem a byzantskou císařskou církví panovalo v 7. století dogmatické napětí. Rozchod s Konstantinopolí nastal v roce 745 ve sporu o jmenování antiochijského patriarchy. V té době si již maronité zvolili vlastního patriarchu. Tradice ho nazývá Jan Maron.

Během křížových výprav v 11. století maronité v libanonské hornaté zemi podporovali západní vojska, která je oslavovala jako osvoboditele od Seldžuků a Fátimovců. V roce 1182 byla oficiálně potvrzena jejich jednota s papežem. Na rozdíl od jiných východních církví, které jsou spojeny s papežem, u maronitů totiž nikdy nedošlo k odluce od Říma.

Maronité mají vlastní liturgii ve starosyrštině. Jejich patriarcha je volen biskupy nejméně dvoutřetinovou většinou a potvrzován papežem. Podle Vatikánu žijí na celém světě asi tři miliony maronitů. O jejich počtu v Libanonu neexistují spolehlivé zdroje; poslední sčítání proběhlo v roce 1932. Odhady se značně liší a mluví o  20 až 40 procentech z celkového počtu asi šesti milionů obyvatel. Maronité žijí také v Sýrii a na Kypru. Silné komunity migrantů jsou v Argentině (700 000) a Brazílii (500 000). Po dohodě při získání libanonské nezávislosti v roce 1943 maronité vždy zajišťují funkci prezidenta státu. Vzhledem k úzkému propojení náboženství a politiky má úřad maronitského patriarchy také velký politický význam.

(VNS)

19. června 2021, 12:23