Hledejte

Vatican News
 CELAM CELAM 

Studie latinskoamerických biskupů o sociálních otázkách v pandemickém kontextu

Rada latinskoamerických episkopátů (CELAM) v květnu zveřejnila obsáhlou studii, nazvanou “Sociální otázky v kontextu Covidu-19 v Latinské Americe”. Z věcné a konkrétními údaji podložené analýzy vyplývá, že “ekonomické, sociální, politické a environmentální dopady pandemie ještě více zhoršily stávající strukturální problémy Latinské Ameriky a Karibiku, k nimž náleží zejména vysoká míra sociální nerovnosti, zaměstnanecká nejistota a využívání informální ekonomiky, absence sociálního zabezpečení, znečištěné životní prostředí, chudoba a zranitelnost”. Region se podle zprávy latinskoamerických biskupů vyznačuje “nedostatečnými a roztříštěnými systémy zdravotní a sociální péče, marginalizací na městských periferiích bez přístupu k základním službám, obrovským migračním pohybem a přesuny obyvatelstva. Nechybí konflikty nejrůznějšího druhu, což vše zapříčiňuje neúměrný dopad pandemické krize”.

Sociální studie, zpracovaná sítí katolických univerzit a center sociální nauky církve na latinskoamerickém kontinentu, byla představena na onlinovém plenárním zasedání Rady latinskoamerických episkopátů (18.-21.5.). Její čísla jsou znepokojivá: “V roce 2020 žilo v Latinské Americe a Karibiku 8,4 % světové populace. V prosinci loňského roku bylo ale v této části světa zaznamenáno 18,6 % nakažených Covidem-19 a 27,8 % úmrtí způsobených touto nemocí.“ To s sebou nese závažné následky: „Každé páté dítě na latinskoamerickém kontinentu trpí podvýživou, 47 % žije v chudobě. Odhaduje se, že v důsledku pandemie přišlo o práci 47 milionů lidí.“ Latinská Amerika tak „nevychází z pandemie lepší, než byla dříve“, neboť stále přetrvává silná nerovnost (v rukou 10 % obyvatel se soustřeďuje 70 % bohatství) a zvyšuje se sociální napětí, jak v posledních týdnech dokládá příklad Kolumbie.

Studie Rady latinskoamerických episkopátů (CELAM) proto v návaznosti na encykliku „Fratelli tutti“ vyzývá k obnovení sociální participace, kultuře dialogu, nové sociální smlouvě, zamýšlené jako „politický nástroj pro skutečné strukturální změny“, a k otevřenému přispění „hlavních sociálních sektorů, od pracujících až po nejvíce marginalizované složky společnosti". V této souvislosti zpráva CELAM poukazuje na novou roli křesťanských společenství, která mají „proměňovat sociální realitu silou evangelia, v němž se Ježíš ztotožňuje s hladovými, žíznivými, migranty, bezdomovci. Je třeba přijmout toto radikální učení, které se má též na počátku třetího tisíciletí křesťanské éry stát horizontem žen a mužů věrných Ježíši Kristu“, píše v úvodu ke studii generální tajemník této největší kontinentální instituce latinskoamerických biskupů, mons. Jorge Eduardo Lozano, arcibiskup argentinské diecéze San Juan de Cuyo a dodává:

„Jsme přesvědčeni, že systematická sociální studia pomohou latinskoamerické církvi pochopit znamení doby a reagovat na její problémy i potřeby“. „Stávající sociální systém již není udržitelný“, vysvětluje dále generální tajemník CELAM, „a papež František k nám promlouvá o potřebě globalizovat naději v protikladu ke globalizaci vyřazování, o nutnosti skoncovat s nerovností a odepisováním. Strukturální transformace tohoto druhu však začíná změnou mentality“. Právě učení papeže Františka se prolíná sociální analýzou latinskoamerických biskupů, která při hledání konstruktivní odpovědi na pandemickou krizi rozvíjí trojí sen – ekologický, sociální a kulturní – převzatý z apoštolské exhortace Querida Amazonia.

(jag)

2. června 2021, 16:10