Hledejte

Vatican News
Biskup Hinder při inauguraci školy St. Mary's v SAE Biskup Hinder při inauguraci školy St. Mary's v SAE 

Biskup Hinder: Dialog s islámem je naše povinnost

V tomto dějinném údobí se křesťanství velkoryse zasazuje o to, aby podporovalo, provázelo a povzbuzovalo miliony věřících, ať již náleží k jakémukoli národu, kteří chtějí utvářet bratrství a pokoj, stejně jako si uchovat pevnou víru a vymýtit ono pokřivené vnímání náboženské zkušenosti, způsobené násilím v Božím jménu. Zároveň křesťanství usiluje o vypracování kritiky protináboženského násilí a pomáhá milionům mužů a žen, kteří po celém světě vzdorují modlám a chtějí si – hrdě a tvrdošíjně – udržet své lidství. Výrazem této snahy je abúdhábský Dokument o mezilidském bratrství za mír a společné soužití, který před dvěma lety podepsali papež František a imám Al-Tajíb, říká pro vatikánský list L´Osservatore Romano švýcarský biskup Paul Hinder.

Tento devětasedmdesátiletý kapucín žije od roku 2004 v Abú Dhábí – nejprve jako pomocný biskup, posléze jako apoštolský vikář Arábie. Od roku 2011 se stal apoštolským vikářem Jižní Arábie (zahrnující SAE, Jemen a Omán) a od loňska – po úmrtí vikáře pro Severní Arábii, mons. Camilla Ballina, převzal jako apoštolský administrátor také toto území (pojímající Saúdskou Arábii, Katar, Kuvajt a Bahrajn). V těchto sedmi zemích stojí sedmnáct kostelů a slouží zde zhruba sto dvacet kněží. Počet katolíků – vesměs cizinců – se odhaduje na dva a půl milionu. Pracují převážně ve stavebnictví, školství a službách, anebo jako pomocníci v domácnosti, přičemž pocházejí z více než stovky zemí, především z Filipín, Indie a dalších asijských států. Nemalý počet katolíků hovoří arabsky – většinou se přistěhovali z Libanonu, Sýrie či Jordánska.

„Všichni farníci se s obsahem Dokumentu o mezilidském bratrství seznámili jak v kázáních, tak na farních shromážděních“, vysvětluje mons. Hinder a informuje o tom, že zároveň doporučil ředitelům katolických škol v Arábii, které samozřejmě navštěvují také muslimští studenti, aby studium tohoto mezináboženského dokumentu zanesli do svých osnov. „Jde totiž o text, který se musí uvést do života, neměl by skončit v knihovně, kde na něm bude ulpívat prach“, podotýká apoštolský vikář a dodává, že jak zmíněný text, tak papežova návštěva v Abú Dhábí výrazně zlepšily kvalitu vztahů mezi křesťany a muslimy v obou vikariátech: „Atmosféra se celkově změnila. Muslimy pozitivně překvapil papežův styl, jeho jednoduchost v přístupu k lidem, bez jakýchkoli předsudků. Také v Saúdské Arábii, kde neexistuje žádný kostel a malá křesťanská společenství musí dodržovat řadu pravidel, se jim žije lépe než v minulosti. V arabském světě probíhají změny pomalu a ukvapenost k této kultuře nepatří – žádá se tu houževnatost a trpělivost“.

Mezi konkrétními iniciativami, které abúdhábský dokument podnítil, jmenuje biskup Hinder tři příklady: „V prosinci 2019 jsem byl poprvé pozván do jedné věznice v Abú Dhábí, kde jsem spolu s několika kněžími mohl krátce před Vánoci slavit mši svatou a hovořit s vězni. V témže roce abúdhábští muslimové nadšeně souhlasili s tím, že oslavy konce ramadánu uspořádají na prostranství před naším kostelem, k čemuž by v minulosti nikdy nedošlo. A konečně v Abú Dhábí pokračují práce na stavbě »abrahámovského domu«, místa setkávání a svědectví tří monoteistických náboženství, v jehož rámci bude vystavěn kostel, mešita a synagoga. Vše by mělo být dokončeno do příštího roku, protože pandemie bohužel zbrzdila tuto i jiné zajímavé činnosti – kupříkladu pravidelné setkávání apoštolského vikáře s muslimskými představiteli v různých státech, které se nyní koná pouze formou videokonferencí. Nejde jenom o symbolické, zanedbatelné kroky – vzhledem ke zvláštnosti arabských společností jsou skutečně určující a podceňovat je by bylo hrubou chybou“, hodnotí mons. Hinder.

„Mezináboženský dialog považuji za rozhodující faktor pro rozvoj dnešního světa. A dialog s islámem je nepostradatelný, je to naše povinnost“, poznamenává apoštolský vikář Arábie k jednomu z aspektů své pastorační služby, aby se zaměřil na život katolických společenství: „Pandemie bohužel také zde poškodila hospodářství a tím i život našich pracujících, kteří se v mnoha případech vrátili do svých původních zemí“, popisuje aktuální situaci. „Kostely zůstaly na dlouho uzavřené a teprve nyní se za přísných opatření postupně zpřístupňují. Například dubajský kostel můžeme otevřít na pouhou půlhodinu dvakrát denně. Dobrou zprávou je naopak brzké dokončení nového kostela v Bahrajnu, druhého v této zemi, a devátého kostela ve Spojených arabských emirátech“. Podle biskupa Hindera církve obou arabských vikariátů obohacují všeobecnou církev o rozměr univerzálnosti: „Naše církev, tvořená výlučně migranty, a nikoli občany, se skutečně naučila přijímat rozličné kulturní projevy a uvádět je v jednotu. Žijeme v trvalém provizoriu, nejistotě a nestabilitě vzhledem k pracovnímu a pobytovému povolení, což nás vede k hlubšímu vědomí skutečnosti, že věřící je poutníkem na zemi, jehož pravým cílem je nebeská vlast“, uzavírá apoštolský vikář Arábie, biskup Paul Hinder.

(jag)

23. března 2021, 14:58