Hledejte

Vatican News
Arcibiskup Aupetit před vystavenou Trnovou korunou v katedrále Notre Dame Arcibiskup Aupetit před vystavenou Trnovou korunou v katedrále Notre Dame  (AFP or licensors)

Bílá sobota: Úcta k pašijovým relikviím

Na Bílou sobotu církev bdí u Ježíšova hrobu. Shromažďuje se také před relikviemi připomínajícími umučení Páně, jako je Turínské plátno, ale také dvě další, přechovávané ve Francii: Trnová koruna v Paříži a Svatá tunika v bazilice v Argenteuil.

Před trnovou korunou se v požárem zničené katedrále Notre-Dame modlil na Velký pátek arcibiskup Michele Aupetit. Vysledovatelné stopy této relikvie vedou do císařského paláce v Konstantinopoli. Odtud ji ve 13. století získal Ludvík IX. Svatý. Za francouzské revoluce unikla zničení, jelikož bylo usouzeno, že je součástí kulturního dědictví Francie, dostala se do Národní knihovny a posléze do pařížské katedrály. Téměř zázrakem se zachránila při loňském požáru Notre-Dame. Pařížský arcibiskup ji včera nechal přivést zpátky do katedrály a v doprovodu dalších šesti lidí se před ní modlil. Jak řekl pro francouzský program našeho rozhlasu P. Benoist de Sinety, místo nebylo zvoleno náhodně:

“Loňský požár vynesl na denní světlo dva předměty, které se uchovávaly v katedrále. Především Trnovou korunu, o jejíž existenci věděl pouze úzký okruh katolíků, a dále oslavený Kříž, který se objevil na prvních fotografiích z interiéru katedrály po požáru. Kříž nechal kardinál Lustiger umístit nad velkou Pietu. Uprostřed temnoty požárem zničené katedrály vyzařoval úžasné světlo. Na Velký pátek se arcibiskup Aupetit modlil právě v katedrále před relikvií trnové koruny, umístěné u paty tohoto Kříže. Chtěl tak dát výraz křesťanské naději, která je hlavním poselství velikonočního tridua, protože smrt nemá poslední slovo v dějinách, ze smrti může povstat život. A viděli jsme, že tato požárem zničená katedrála, jíž hrozilo zhroucení, se znovu stala místem modlitby, znovu v ní zaznělo Boží Slovo jako slovo naděje. Je to obzvláště důležité dnes, kdy v důsledku epidemie mnoho lidí trpí, noří se do strachu a zoufalství. My jim nabízíme cestu naděje, Slovo, které se vymaňuje z temnoty, Krista, který sestupuje do propasti předpeklí, aby lidstvo pohroužené do temnot vrátil k životu.”

Úcta k relikviím je v souladu s logikou Vtělení. Jsou tady pro ty, kdo chtějí vidět a dotýkat se, říká otec Guy-Emmanuel Cariot, rektor baziliky v Argenteuil, kde se uchovává Svatá tunika. Syn Boží se skutečně stal člověkem, bylo možné přiblížit se k Němu, vidět ho a dotknout se ho. Jeho smrt a zmrtvýchvstání není smyšlenou báchorkou, nýbrž historickým faktem a relikvie to dosvědčují. Mluví otec Cariot.

“Bílá sobota je dnem slzí a smutku. Měli bychom jej však prožívat s Marií. U nás v Argenteuil rozjímáme v tento den o Marii, které byla navrácena tunika vykoupená od římského vojáka. Sama ji pro svého syna utkala a nyní ji drží na kolenou, prosáknutou Jeho krví a potem. Při pohledu na ni odhaluje velikost Božího milosrdenství, proniká do hloubi Boží lásky, vidí, za jakou cenu byl člověk vykoupen. Dochází k pochopení významu posledních Ježíšových slov: Dokonáno jest. V této tunice, kterou sama tkala, vidí již také církev. Vidí, kolikrát bude nutné znovu ji sešívat, aby se navrátila jednota rozděleného Kristova těla, jímž je Církev, pro kterou Ona je Ochranitelkou, Královnou a Matkou. Ona, která rozdrtila hadovu hlavu a je nadějí pokorných.”

(job)

11. dubna 2020, 17:04