Hledejte

Vatican News
Portál baziliky sv. Marka v Benátkách Portál baziliky sv. Marka v Benátkách   (ANSA)

Benátský patriarcha: Křehkost není překonaná, patří k člověku

Navzdory vynucenému zákazu shromažďování prožívejme intenzívně svou přináležitost do církevního společenství, přesahující „viditelnost“ a „fyzičnost“ setkání - vybízí ve svém pastoračním listu k zahájení postní doby benátský patriarcha Francesco Moraglia.

Pro věřícího člověka není nic náhodné a všechno je příležitostí milosti, totiž časem příhodným (kayros) k růstu v lidství i následování Krista, píše benátský patriarcha v listu k popeleční středě a začátku postní doby, poznamenaném tentokrát plošnou karanténou vyhlášenou italskými úřady v Benátsku a Lombardii v souvislosti s výskytem koronaviru. Podle stávajících opatření se nesmějí konat bohoslužby ani na první postní neděli.

Arcibiskup Moraglia vybízí k modlitbě za ty, kdo rozhodují pro obecné dobro, varuje před škodlivými strachy a neoprávněný alarmováním, zejména však vybízí věřící, aby mimořádnou situaci využili k posílení společenství s Pánem i mezi sebou navzájem. Připomíná při té příležitosti hodnotu adorace nejsvětější svátosti a svátosti smíření: „Je to chvíle, v níž se ve víře potkáváme s Božím milosrdenstvím a jsme smiřování mezi sebou navzájem,“ zdůrazňuje patriarcha.

„Situace, kterou v těchto dnech prožíváme nás znenadání probouzí z iluze o tom, že jsme pokolení, které díky svým vědecko-technickým znalostem všechno podřídilo své kontrole. Není tomu tak a dnes to zažíváme traumaticky, protože náš život jako lidských bytostí je křehký a zranitelný. Křehkost je totiž vlastní člověku coby stvoření, a tedy není nečím, co by bylo překonáno a co se týkalo pouze minulých století. Představa, že si poradíme bez Boha, Stvořitele a Otce, je prázdná iluze,“ píše ve svém postním poselství aricibiskup Moraglia.

Na závěr benátský patriarcha vybízí k odpovědnosti, ale také k autentickým projevům víry a odvážným gestům. Připomíná „pradávné, leč aktuální“ modlitby jako je Křížová cesta, růženec a konkrétní projevy milosrdné lásky k chudým a trpícím: duchovní i tělesné skutky milosrdenství.

Svou diecézi svěřuje přímluvě P. Marie (uctívané v Benátkách jako Madonna della Salute, totiž uzdravující, na poděkování za ochranu před morovou epidemií v roce 1630), jež „vlévá naději a ukazuje cestu ke svému Synu Ježíši, našemu Nejsvětějšímu Spasiteli.“ – A opět se skrytým odkazem za na votivní chrám Il Redentore, postavený Andreou Palladiem v roce 1575 na poděkování za ochranu před morem, odkazuje - jemně - své spoluobčany k dějinám města, v nichž víra spojená s vědomím lidské křehkosti dala povstat jedinečným dílům naší civilizace.

(job)

26. února 2020, 12:55