Hledejte

Vatican News
 Asia Bibi Asia Bibi 

Asia Bibi: Jsem vděčná papeži Benediktovi i Františkovi

„Všem, kteří byli obviněni z rouhání a jsou dosud uvězněni“. Toto věnování čteme na prvních stranách knihy, která líčí příběh pákistánské křesťanky Asie Bibi, nespravedlivě obviněné z blasfemie v roce 2009 a odsouzené k smrti. Svazek nazvaný Enfin Libre! – Konečně svobodná (Editions du Rocher) – vznikl po jejím propuštění z pákistánského vězění a příjezdu do kanadského exilu v květnu loňského roku.

Asiiny osudy vypráví francouzská novinářka Anne Isabelle Tollet, která bojovala za propuštění této negramotné pákistánské rolnice již předchozí knihou pod titulem „Rouhačka odsouzená k smrti za doušek vody“, která vyšla rovněž česky (Fragment 2012). Obžaloba z rouhání totiž skutečně spočívala na údajném znesvěcení vody, jíž se Bibiová měla napít společně s muslimskými vesničankami při práci na poli.

Kniha do děsivých podrobností popisuje Asiin život ve vězení, ale též útěchu z víry, která ji nikdy neopustila. „Vím, že jsem se navzdory své vůli stala obětí fanatismu. Lidé se mne často ptají, proč a jak jsem v celém světě dosáhla takového věhlasu? Zapomínají, že je to díky papeži“, zdůrazňuje se s uznáním v kapitole nadepsané „Papežové“ a věnované úloze Benedikta XVI. a Františka, kteří ustavičně podporovali tuto křesťanku, z níž se stal symbol pronásledování křesťanů v Pákistánu a islámském světě vůbec. „Když jsem se jednoho dne dozvěděla, že Benedikt XVI. ví, kdo jsem, chvěla jsem se po celém těle...Svatý otec na mne myslí a modlí se za mne. Zvažovala jsem, zda si zasloužím tolik pocty a pozornost. A jsem o tom přesvědčena i nadále, protože také papeže Františka se dotkla má situace. Jsem dcerou venkova a ve světě je přece tolik trpících lidí. Onoho večera jsem poprvé usínala s hřejivým pocitem u srdce“. Znamením výjimečného pouta vedoucího k oběma papežům se stal růženec, který vězněné matce poslal papež František.

Právě mariánskou modlitbu Asia Bibi považuje za štít, díky němuž duchovně odolávala výhrůžkám, zesměšňování, urážkám a ponižování. „Nikdy jsem se nerouhala, ale islamističtí fanatici mne použili, aby v mé vlasti rozsévali hůrzu. Jak jsem si mohla představit, že se v padesáti čtyřech letech stanu symbolem světového boje proti náboženskému extremismu, ačkoli jsem obyčejná venkovanka?“, dotazuje se pákistánská žena a zamýšlí se nad smyslem svého utrpení: „Když mne mulláh z naší vesnice veřejně obvinil, odmítla jsem zapřít svou víru, ačkoli by to znamenalo okamžité osvobození. Dlouhý čas jsem se pak ptala, proč mi Bůh ukládá takovou trýzeň. V cele, na hliněné podlaze, jsem vprostřed zoufalství a beznaděje pochopila, že je to možná zkouška, kterou mi posílá Bůh.“

V Kanadě žije Asia Bibi na utajovaném místě, kde se opětovně setkala s rodinou a poprvé v životě uviděla sníh. Učí se anglicky a je hrdá na svou dceru, která se kvůli matčině zkušenosti a jejímu tvrdému zápasu za spravedlnost rozhodla pro studium práv. Rodina v knize vyslovuje dík Salmánu Tasírovi, bývalému muslimskému guvernérovi pákistánské provincie Paňdžáb, a katolickému politikovi Šahbázovi Bhattímu, někdejšímu pákistánskému ministru pro práva menšin, kteří obhajobu Asie Bibi zaplatili životem.

(jag)

4. února 2020, 15:03