Hledejte

Vatican News
Zahájení prvního synodálního shromáždění Zahájení prvního synodálního shromáždění  (ANSA)

Začalo první plenární shromáždění německé synodální cesty

Podvečerní bohoslužba ve franfkurtské katedrále sv. Bartoloměje ve čtvrtek zahájila první plenární shromáždění v rámci německé synodální cesty, které potrvá do 1. února. Kromě 230 členů synodálního shromáždění se jej účastní pozorovatelé z Německa i sousedních zemí. Českou republiku zastupuje tisková mluvčí biskupské konference, Monika Klimentová. Přítomni jsou rovněž představitelé evangelické a pravoslavné církve v Německu.

Na internetových stránkách synodální cesty se do 23. ledna mohli zájemci vyjádřit ke čtyřem diskutovaným tématům, na která se dvouletý proces obnovy německé církve zaměří: moc v církvi a její správa, kněžství dnes, ženy ve službách a úřadech církve, život v podařených svazcích – prožitek lásky v sexualitě a partnerství. Formulář nazvaný „Váš hlas k synodální cestě“ vyplnilo 5300 lidí, sdělili organizátoři. Příště k tomu dostanou příležitost před zářijovým synodálním shromážděním.

„Jednomyslnost, nikoli přizpůsobení většině“, tento cíl synodální cesty vyzdvihl předseda Německé biskupské konference, kard. Reinhard Marx. Při prezentační tiskové konferenci zdůraznil, že závěry reformní debaty mají vést k jednotě církve, nikoli jejímu rozkolu, a poukázal na zvláštní formu rozhodování v synodálním procesu. „Nejsme zákonodárné shromáždění, ani stranický sjezd“, upozornil kard. Marx, avšak zároveň vyzval k tomu, aby se synodální cesta nepodceňovala. Nemá totiž obsazovat prostory, nýbrž iniciovat procesy, citoval papeže Františka, a je také novou formou církevní existence.

Pro předsedu Ústředního výboru německých katolíků Thomase Sternberga znamená synodální cesta „velikou šanci, avšak zároveň odpovědnost“. Po reformní synodě ve Würzburku v sedmdesátých letech se totiž německých katolíků zmocňuje pocit, že „reformy v katolické církvi ustrnuly“. Po nástupu papeže Františka a jeho výzvě k otevřené konfrontaci nastal čas ke změně, soudí Sternberg. Riziko toho, že by německá církev jednala na vlastní pěst, přitom označil za naprostý nesmysl. „Nic nám není vzdálenějšího než národní církev“, ujistil předseda výboru, který sdružuje zástupce německých diecézních rad a katolických spolků. Co se týče závěrů synodální cesty, spatřuje Sternberg tři možné výstupy: rozhodnutí, která se uplatní přímo v německé církvi, další, která se postoupí ke zvážení do Říma, a konečně usnesení, s nimiž se německá církev obrátí na všeobecný církevní sněm.

(jag)

31. ledna 2020, 15:39