Hledejte

Vatican News
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v haitském Port-au-Prince Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v haitském Port-au-Prince 

Hrdě prohlašuji, že rekonstrukce Haiti je dílem církve, říká tamní misionářka

Před deseti lety postihlo karibský ostrovní stát Haiti ničivé zemětřesení, které tuto zemi, jednu z nejchudších na světě, proměnilo v pustinu. Dosud není jistý počet obětí, který se pohybuje od 200 do 500 tisíc.

Téměř šedesát tisíc Haiťanů dnes žije se dvěma dolary na den a půl milionu lidí dosud nemá přístřeší. Největší tábor pro tyto obyvatele na okraji hlavního města obývá nejméně 300 tisíc lidí. Maddalena Boschetti, janovská misionářka fidei donum, prožila jak ony tragické chvíle, tak nynější zdlouhavou rekonstrukci, o které vypráví pro naše mikrofony:

„Zemětřesení bylo děsivé, neušetřilo ani jednu haitskou rodinu, každá někoho ztratila. Poblíž hlavního města je hromadný hrob, který uchovává ostatky více než sta tisíc osob z tříset tisíc obětí. Tato tragická událost se stala jakýmsi předělem v novodobé historii Haiti, kde se dnes mluví o životě před zemětřesením a po něm.“

Na Haiti panují polemiky o investici více než šesti miliard dolarů, které na rekonstrukci země uvolnilo OSN a další donátoři. Podle kritiků se z tohoto fondu, spravovaného bývalým prezidentem USA, Billem Clintonem, dostala k lokálním podnikům pouhá dvě procenta.

„Ačkoli se rozsáhle mluvilo o rekonstrukci, dělo se tak podle našich západních myšlenkových vzorců a praxe neziskových organizací. To byla veliká chyba. Mezinárodní síly podle zaběhnuté praxe vyžadovaly spolupráci místních institucí, které tu ovšem nejsou anebo existují jen nominálně, takže takováto řešení byla pouhou fantazií. Mohu naopak s pýchou a hrdostí prohlásit, že veškerá podstatná rekonstrukce Haiti je provázána s církví, s misionáři, kteří na tomto místě už léta žijí, dokázali zmapovat potřeby místních obyvatel a konkrétně uskutečnit mnohá dobrá díla díky fondům, které shromáždili. Všichni misionáři uskutečnili něco velkého. Kamiliáni mají novou nemocnici a rozšířili stávající nemocnici pro postižené, kterou zemětřesení ušetřilo. Misionáři sv. Karla (skalabriniáni) vybudovali řadu vesniček pro lidi bez domova. Ráda bych připomněla také Malé sestry Ježíšovy bl. Karla Foucaulda, francouzskou kongregaci řeholnic Ježíše a Marie a jejich členku, sestru Isu Sola Matás, naši španělskou přítelkyni, která po zemětřesení založila velice potřebnou protetickou laboratoř a byla zavražděna při loupežném přepadení před třemi lety. Mnohé zdroje na obnovu Haiti se pravdědobně vypařily, nemluví se o číslech ani o zodpovědných. V důsledku toho situace v zemi nadále degeneruje, vládne tu zmatek, narůstá agrese – a to bohužel i vůči cizincům. Lidé na venkově, který tvoří naprostou většinu území, trpí hlady. Podle zprávy o potravinové zajištěnosti světa je Haiti na 111. místě ze 117. zemí. Hlad žene mladé lidi do měst, kde se kvůli nedostatku práce začleňují do různých gangů. Vytrácí se smysl pro lidskost...“

Popisuje situaci na Haiti tamní misionářka, Maddalena Boschetti.

(jag)

14. ledna 2020, 14:01