Hledejte

Vatican News
Klarisky ve Skadaru Klarisky ve Skadaru 

Od mučení k modlitbě – v bývalém komunistickém žaláři se usídlily klarisky

Někdejší františkánský konvent v albánském Skadaru se za komunistického režimu změnil v sídlo Sicurimi, tajné policie, a z klášterních cel se staly mučírny. Nynější Památník obětí komunistického režimu připomíná všechny bývalé vězně, včetně kardinála Ernesta Simoniho.

Avšak dnešní návštěvník skadarského památníku (a jejich počet stále stoupá – vloni jich bylo 2500) se nevypraví pouze do minulosti. Jedno křídlo objektu totiž bylo navráceno své původní funkci, tedy řeholnímu životu. Před šestnácti lety sem přišly první klarisky z jihoitalského Otranta, o dva roky později založily klášter a dnes jejich komunita čítá šest klauzurních sester – dvě Italky a čtyři Albánky, jejichž rodiny trpěly komunistickým pronásledováním.

„Žijeme v domě modlitby zrozené z mučednictví“, popisuje pro list Avvenire (3.11.2019) abatyše Sonia Giustizieri. „Náš klášter se stává cílem poutníků. Přijíždějí nejenom z Albánie, ale také z Německa, Francie, Rakouska, Polska a Španělska. Z Itálie jsou to stále početnější farní skupiny a školní zájezdy. Po blahořečení osmatřiceti albánských mučedníků (5.11.2016 ve skadarské katedrále) samozřejmě vzrostl zájem o naši malou církev“, vysvětluje matka Sonia.

Klarisky jsou poutníkům k dispozici v hovorně, kde ovšem nenajdete mříže. Klauzuru od vnějšího prostoru odděluje prosté lano. „Záměrně jsme nechtěly použít nic, co by připomínalo ony roky“, upřesňuje představená, která, jak se svěřuje, zejména v dětech albánských migrantů vnímá touhu po autentičnosti, která je vede k hledání Boha. „Příklad mučedníků je přitahuje a poskytuje odpověď na jejich hledání smyslu. Jsme na místě, které bylo povinnou zastávkou v kalvárii mnoha bratrů, kteří neváhali potvrdit svou oddanost Kristu i za cenu života. Dnešní křesťané se jejich vzorem mohou inspirovat a dát svému životu smysl toutéž volbou milosrdné lásky“, uzavírá abatyše skadarského konventu sv. Kláry.

Dodejme, že kněží i laiků, kteří byli zavražděni z nenávisti k víře za režimu Envera Hodži, bylo mnohem více než osmatřicet beatifikovaných. Z šesti biskupů a zhruba 220 kněží, které církevní statistika udává v roce 1944, jich bylo 94 popraveno a dalších 35 zemřelo v důsledku mučení ve vězeních a koncentračních táborech. Kromě duchovních komunisté vymýtili většinu laické katolické elity. Jan Pavel II. udělil v roce 1994 kardinálský purpur albánskému knězi Mikelovi Koliqimu (který o tři roky později zemřel) a papež František učinil totéž s dnes jedenadevadesátiletým Ernestem Simonim.

(jag)

5. listopadu 2019, 15:09