Cerca

Vatican News
Don Andrea Santoro, sacerdote della diocesi di Roma e missionario in Turchia Don Andrea Santoro 

Italský kněz: V mezináboženském dialogu dosud existuje mučednictví

Římská diecéze zřídila cenu, pojmenovanou po misionáři o. Andreovi Santorovi, zavražděném v Turecku před třinácti lety. Jejím prvním nositelem se stane o. Sebastiano D´Ambra, který se už pětatřicet let zasazuje o dialog s islámem na Mindanau, nejjižnějším z filipínských ostrovů.

Ocenění, které uděluje Misijní středisko římské diecéze za úsilí při hlásání evangelia, snahu o dialog a lidský rozvoj, převezme v rámci říjnového mimořádného misionářského měsíce.

„Otce Andreu Santora jsem osobně nepoznal, ale hodně jsem o něm slyšel mluvit. Je mučedníkem dialogu v Turecku“, těmito slovy uvozuje vyznamenaný italský misionář, o. Sebastiano D´Ambra, rozhovor pro naši rozhlasovou stanici. Jaký význam má pro vás tato cena?

„Dosvědčuje, že v církvi ještě existuje mučednictví, a to také v mezináboženském dialogu. Je zároveň znamením toho, že církev navzdory obtížím pokračuje ve svém poslání.“

Jakým stylem pracujete na navázání dialogu s místní muslimskou komunitou?

Na Filipíny jsem přijel v roce 1977, tedy před více než čtyřiceti lety, a to v duchu II. Vatikánského koncilu, tedy ve snaze o dialog se všemi lidmi. Před pětatřiceti lety vzniklo hnutí dialogu Silsilah Dialogue Movement, které je dnes známo na Filipínách, ale také jiných zemích. Postupně si všímáme toho, jak lidi začínají chápat důležitost dialogu. Jsou to pomalé kroky, ale nakonec člověk vidí, že se tato cesta vyplatí. Mezináboženský dialog je třeba uskutečňovat také na duchovní úrovni. V průběhu let jsme v tomto duchu formovali množství křesťanů i muslimů. Nyní spolupracuji se sekretářem Filipínské biskupské konference v komisi pro mezináboženský dialog. Organizujeme události příštího roku, který bude na Filipínách vyhlášen rokem mezináboženského dialogu, a to v přípravě na rok 2021, kdy oslavíme a připomeneme si pětisté výročí příchodu křesťanství na Filipíny.“

Jaké  téma nejvíce sbližuje různé složky, účastnící se dialogu?

„Samozřejmě je to dialog založený na životu, který se snažíme všemožně podporovat – ať již formačními kurzy či mezilidskou solidaritou. Snažíme se vštěpovat kulturu dialogu založenou na čtyřech pilířích – dialogu s Bohem, nás samých se sebou, s druhými a se stvořením. Papež František při svých cestách do Káhiry, Abú Dhábí a Maroka dialog velice podpořil. Myslím, že každý z nás na to má reagovat na místě, kde zrovna je, avšak především naléháme na formaci lidí.“

Co pro vás v tomto kontextu znamená Prohlášení o lidském bratrství papeže Františka a vrchního imáma Al Azhar, Ahmeda al Tajíba?

„Pro mne bylo proztřetelnostním znamením. Potěšilo mne, že se v dokumentu hovoří o kultuře dialogu a cestě, která k ní vede. Přesně to samé totiž už léta tvrdíme. Vnímám to jako povzbuzení. Řekl bych, že dokument má velký dopad také zde, kde ho různými způsoby uvádíme ve známost. Bude tak trochu ústředním bodem příštího roku věnovaného mezináboženskému dialogu na Filipínách.“

Uvedl italský misionář, otec Sebastiano D´Ambra.

 

(jag)

12. srpna 2019, 15:50