Beta verze

Cerca

Vatican News
Papež František je očekáván na Světovém setkání rodin v Dublinu Papež František je očekáván na Světovém setkání rodin v Dublinu 

Biskup Nuzík z Dublinu: Zaujalo mne pojetí vztahu rodiče a dítěte jako vztahu mistra a učně

Na Světové setkání rodin se vypravil také skupina 60 poutníků z České republiky, v čele s olomouckým pomocným biskupem Josefem Nuzíkem. Redaktor našeho rozhlasu, Krzysztof Bronk, se s ním v sešel a požádal ho o dojmy z prvních dní tohoto festivalu katolických rodin:

Moje dojmy ze všech tří dnů tohoto setkání jsou velice silné. Výběr přednášek a nabídka témat byla opravdu velká; jednak pro podporu víry, třeba jak vychovávat dětí ve víře, což je velice silné téma. Ale bylo tu také téma rodina v dnešní společnosti, ekonomicko-třžní tlak apod. Nejsilnější vždy byla svědectví od rodin z celého světa. Třeba v otázce výchovy mne zaujal náhled, aby rodiče nebyli ve vztahu k dítěti jako učitel k žákovi, nýbrž jako mistr k učňovi. Takový vztah se totiž vytváří úplně jinak. Protože učeň je každý jiná a mistr jej chce do svého řemesla uvést. Ví, že jeden je slabší, druhému jde lépe to či ono. Tento model výchovy a přístupu k víře, rodič jako mistr a dítě jako učeň, mne oslovil a vnímám ho jako prakticky užitelný v rodině nebo ve výchově. 

Jaké je zastoupení z České republiky na Světovém dni rodin?

Jsou to převážně rodiny, některé mají děti, jindy jsou to již sami rodiče od odrostlých dětí. Jsou tu také čtyři kněží a z naší diecéze je zastoupena televize Noe – jedním kameramanem a P. Danielem, který pro tuto televizi pracuje. Mimo tuto velkou skupinu jsou tu také různá hnutí z České republiky, jako komunita Chemin Neuf nebo Kána. Jsou to hnutí, která pracují na pomoc rodinám v krizi. Toto téma vnímám během tohoto setkání jako velice silné. Italové, Američané, s nimiž jsme včera mluvili, nebo i místní Irové jsou v této věci o mnoho dál. To je také konkrétní věc, kterou bychom také rádi rozšířili a podpořili u nás, na Moravě a v Čechách.

Pro vás, biskupy a kněze, je tato akce také příležitostí k blízkému setkání s rodinami. Co rodiny dnes od církve očekávají?

Tuto myšlenku vyjádřil pěkně na závěr první mše svaté místní irský pan kardinál, který řekl rodiny milujme vás, modlíme se za vás a čekáme, že nám řeknete v čem vám můžeme být oporou. A tato poslední věc tu zazněla mnohokrát, že totiž i my jako biskupové a kněží si chceme lépe uvědomovat a poznávat rozmanité situace, v nichž rodiny žijí, a snažit se ji nejprve poznat, a teprve pak hledat cestu, jak z té situace vycházet k něčemu vyššímu, lepšímu.

Zítra přijíždí do Irska papež František. Jak víme, kontext této návštěvy je poměrně těžký; byly tu skandály, kritiky, protesty… Pronikla nějak tato negativní atmosféra na toto setkání?

Čekal jsem, jaká tu bude atmosféra právě v tomto podtextu, který předcházel v irských médiích tři, čtyři týdny před začátkem této konference a návštěvy. A jsem mile překvapený. V prostoru, kde se koná konference nic podobného pochopitelně nebylo. Trochu jiné je to venku. Vnímal jsem na místě, kde jsem v podnájmu u místního člověka, který byl sice katolicky pokřtěn, ale s katolickou církví nežije, jaká bude jeho reakce. Každým dnem totiž sílí hovory o vlastní papežově návštěvě. Včera byl vidět silný mediální tlak, který je proti katolické církvi nebo nevnímá všechny aspekty víry. V televizi byla debata s jedním severoirským biskupem, kde musel odolávat tomuto tlaku, a vnímal jsem, že například můj pan domácí stojí na straně tohoto biskupa. Sám jsem se ho ptal, jak vnímá tuto návštěvu, a on odpověděl, že média kolem ní vytvářejí bublinu, ale že on věří, že většina Irů má papeže a katolickou církev ráda. To je mé malé svědectví, někdo jiný by možná dodal něco jiného.

Co  byste ještě rád řekl posluchačům z České republiky?

Na celém tomto setkání mne od počátku překvapila velká vlna dobrovolníků. U nás bývají také dobrovolníci, ale není v takovém rozkvětu jako tady. Jsou to častokrát nejen mladí lidé, ale velká skupina mladých seniorů. Všichni jsou velice chápaví, obětaví snaží se doprovázet. Celé setkání vnímám velice pokojně a opravdu se tu setkává církev z celého světa. I když si nerozumíme, vnímame, že nás spojuje právě víra, že máme hodnoty v srdci uložené stejně. A také úsměv! Potkáváme se – a i když si nerozumíme někdo si všimne, že jsem kněž nebo biskup – objeví se úsměv nebo krátký pozdrav jakékoliv řeči tu zaznívá často.

(job)

24. srpna 2018, 18:58