Arcibiskup Paglia o existujícím pokušení nové eugeniky
O změnách v prvně jmenované instituci, která dnes nese jméno Papežský teologický institut sv. Jana Pavla II. pro vědy o manželství a rodině, ale také o nových formách eugeniky mons. Paglia hovoří pro naše mikrofony:
„Institut potřeboval hlubokou obnovu, zejména ve studijním plánu. Nový titul, který zachovává inspiraci Janem Pavlem II., připojuje další dva výrazy: teologie a vědy. V tomto smyslu se nový studijní program celostně zabývá tematikou rodiny a manželství od teologie přes morálku a pastoraci po společenské vědy, antropologii, právo, ekonomiku. Vznikly dvě nové katedry, abychom na rodinu a manželství pohlíželi v dialogu s tradicí církve za současných okolností soudobého světa. Právě vztahem se společností jsme se zabývali během pandemie, a to prostřednictvím nové katedry, nikoli náhodou nazvané Gaudium et spes. Věnovali jsme se například otázce porodnosti v Číně a problematice rodiny v této krizové době. Odvysílali jsme četné konference a webináře o aktuálních „covidových“ tématech do různých rodinných institutů po celém světě. Prokázalo se totiž, že rodina byla jedním ze strategických bodů pro přežití v této dramatické situaci, kterou pandemie celosvětově nastolila“.
V souvislosti s prací Papežské akademie Pro vita upozorňuje arcibiskup Paglia na obsahové rozšíření pojmu „život“:
„Důležitá je například dimenze globální etiky, která bude také tématem našeho příštího plenárního shromáždění. Založili jsme nadaci, která se zabývá problematikou nových technologií a jejich hranicemi. Skupina našich teologů vyzvala teology a vědce ke společnému úsilí v dnešní krizi, kdy hrozí, že se z technologie stane náboženství budoucnosti. Papežská akademie pro život považuje za zásadní nové spojenectví a dialog mezi vědou a teologií i jejich setkávání. V souvislosti s celosvětovou debatou o konci života a eutanazii nás znepokojují nové formy eugeniky: Kdo se nerodí zdravý, není hoden narození, a kdo není zdráv, musí zemřít, proto eutanazie. Toto nebezpečné našeptávání vstřikuje jedovatou látku do současné kultury. Je tudíž nezbytné, aby církev připomínala všem lidem, že křehkost a slabost je ustavujícím prvkem lidské přirozenosti a veškerého stvoření. Nikoli náhodou Papežská akademie pro život v těchto posledních, pandemických měsících, obracela pozornost k odepisovaným a zapomenutým lidem, kteří za tento stav nejvíce zaplatili – senioři, postižení, děti. Je nutné vyjít právě z této slabosti a křehkosti, abychom budovali plně lidský svět, který nikoho nenechá pozadu.“
Uzavírá arcibiskup Vincenzo Paglia.
(jag)
