Kardinál Parolin na korejském fóru: Mír předpokládá odpuštění
Nejvyšší vatikánský diplomat přednesl obsáhlý příspěvek nazvaný „Úloha církví při nastolení míru na Korejském poloostrově“, v němž předložil zásady, hodnoty a ideály vycházející z církevní tradice a evangelia. Jak zdůraznil, podle papeže Pavla VI. se lidé a národy musí setkávat jako bratři a sestry, jako Boží děti, a společně pracovat na budování společné budoucnosti lidstva, aby se vytvořily podmínky pro integrální rozvoj lidstva založený na solidaritě. Tento proces, upozornil kardinál Parolin, je podporován přijímáním, doprovázením a nasloucháním.
Přijímat a doprovázet
Papež František popisuje přijímání druhých jako blízkost, otevřenost k dialogu, trpělivost a laskavost, která neodsuzuje. Znamená to vytvořit pro ně prostor v našem životě a ochotu sdílet své radosti a bolesti, což pomáhá budovat autentické vztahy. Při vysvětlování potřeby doprovázení kardinál Parolin uvedl, že není možný harmonický rozvoj společnosti ve všech jejích částech, pokud nebudeme v konkrétních situacích uplatňovat společné strategie, jejichž cílem je úcta k lidskému životu a důstojnosti každého člověka a postupné doprovázení osob.
Naslouchání a dialog
Akt naslouchání nebo dialogu zahrnuje vědomé věnování určitého vzácného času a pozornosti pečlivému dekódování signálů, které přijímáme. Kardinál Parolin vyzdvihl, že naslouchání napomáhá řešení konfliktů, kulturnímu zprostředkování a nastolování míru v komunitách a skupinách. Podle papeže Františka nám dialog pomáhá pochopit a ocenit potřeby druhých a podporuje v nás postoj naslouchání a otevřenosti vůči platným názorům mluvčího. Dialog je velkým projevem úcty, neboť pomáhá lidem pochopit a ocenit potřeby druhého, a stává se výrazem lásky, neboť nám může pomoci hledat a sdílet společné dobro, aniž bychom ignorovali rozdíly a aniž bychom upřednostňovali svůj postoj před postojem druhých.
Hledat univerzální hodnoty, které spojují
Pokud jde o novou vizi vztahů na Korejském poloostrově, připomněl kardinál Parolin učení papeže Jana XXIII., který vždy poukazoval na univerzální hodnoty, jež lidi spojují, hledal dobro přítomné v každém člověku a společnosti a navazoval dialog založený na vzájemném respektu a uznání. Právě to umožnilo papeži Janu XXIII., aby přispěl k mírovému řešení kubánské krize. Podle Druhého vatikánského koncilu, vysvětlil kardinál Parolin, je mír více než nepřítomnost války nebo rovnováha sil mezi znepřátelenými silami. Mír nemůže existovat, pokud není zajištěno blaho lidí a pokud lidé mezi sebou nesdílejí bohatství svého umu a svých talentů svobodně a v duchu vzájemné důvěry. Mír je tedy také plodem lásky, neboť láska přesahuje to, čeho může dosáhnout spravedlnost. Kardinál Parolin rovněž citoval Konfucia, pro něhož dobrotivost znamená nevnucovat druhým to, co si sám nepřeješ, což je zásada blízká křesťanskému přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mt 22,39).
Mír je plodem spravedlnosti a lásky
S odvoláním na papeže Jana Pavla II. kardinál Parolin řekl, že má-li být ve světě nastolen skutečný mír, musí spravedlnost nalézt své naplnění v milosrdné lásce. Proto připomněl, že k řešení problémů jednotlivců i národů je zapotřebí odpuštění. Pouze lidstvo, v němž vládne „civilizace lásky“, se bude moci těšit z autentického a trvalého míru. V druhých lidech nesmíme vidět cizince, soupeře, nepřátele či protivníky, ale lidské bytosti hodné úcty, respektu, pomoci a lásky, uzavřel kardinál Parolin na Korejském globálním fóru za mír.
(Robin Gomes, Vatikán – jag)
