Kardinál de Kesel: Radikalizovaná sekularizace se mění v nábožentví
Jsem po třech operacích, poslední jsem podstoupil před několika týdny, říká kardinál de Kesel s nadějí na návrat ke zdraví. Všímá si, že příchod nemoci se sběhl s nástupem pandemie. “Nikdy jsem si nepřipouštěl, že by se tato nemoc mohla objevit, stejně jako moderní společnost nepočítala s možností pandemie, kterou jsme považovali za problém Afriky nebo Asie. Všichni jsme se museli popasovat se svou křehkostí,” dodává.
Kardinál Joseph de Kesel vypráví, jak jej nejtěžšími chvílemi nemoci provázela modlitba breviáře. “Krok za krokem jsem objevoval, že slova žalmů jsou mými slovy. Vyjadřovala mé volání, úzkost, vděčnost,” vypráví belgický kardinál. Svěřil se také, že v nemoci vnímá novou cestu, kterou mu Bůh vyznačil. “Nařídil mi okliku,” říká. Podobně jednal také s vyvoleným národem, když ho vysvobodil z egyptského otroctví. Nevedl ho nejkratší cestou, ale “oklikou”, aby ho naučil poslouchat Boží slovo a sytit se jím. Ve stejném klíči čte belgický primas rovněž pandemii.
V odpovědi na otázku o současné církvi, kardinál Joseph de Kesel přiznává, že navzdory postupující sekularizaci hledí na budoucnost křesťanství v Evropě s nadějí. Ujišťuje, že v zemích jako je Belgie nebo Francie se katolíci nestanou menšinou, jakkoli bude jejich přítomnost jistě skromnější a pokornější. Budoucnost vidí v autentických komunitách víry, které žijí Božím slovem, liturgií a zároveň usilují o lidštější a spravedlivější svět. Netají se však ani obavami z dalšího vývoje sekularizace, která se může radikalizovat, podobně jako náboženství. Když se promění v laicismus, může se stát svého druhu náhražkou náboženství, která vnucuje jedinou správnou ideologii – “pensée unique” – uniformní myšlení, o kterém často mluví papež. Belgický primas se také rozhodně postavil proti tzv. “privatizaci” víry, vytlačující náboženský rozměr do ryze soukromé sféry. Každý z nás, jako křesťan a občan, má naší kultuře co říci.
(job)
