Vatican News
Kardinál Prosper Stanley Grech Kardinál Prosper Stanley Grech  (@VaticanMedia)

Zemřel augustiniánský teolog, kardinál Prosper Grech

V pondělí večer zemřel v Římě kardinál Prosper Grech, člen řádu sv. Augustina, emeritní profesor několika římských univerzit a poradce Kongregace pro nauku víry. Bylo mu 94 let. Po odchodu tohoto maltského kardinála, který již nebyl volitelem, čítá kardinálský sbor 223 členů, z toho 124 volitelů. Papež František v kondolenčním telegramu oceňuje Grechovo osobní svědectví křesťanského a zasvěceného života a jeho příkladnou službu ve výchově nových generací, zejména kněžských. Zároveň připomíná jeho dlouholetou a odborně vykonávanou práci na papežských univerzitách a v institucích Svatého stolce.

Kardinál Grech se narodil 24. prosince 1925 ve Vittoriosa (Birgu) na ostrově Malta a byl pokřtěn jako Stanley. Po základní a střední školní docházce se zapsal na studium lékařství na Maltské královské univerzitě (Royal University of Malta), které však přerušila druhá světová válka a vojenská služba. Po pečlivé rozvaze vstoupil roku 1943 k augustiniánům, přijal řeholní jméno Prosper a po dva následující roky navštěvoval řádovou školu filosofie a teologie v Rabatu. Po skončení války jej představení vyslali na další studium do Říma na mezinárodní kolej sv. Moniky.

Kněžské svěcení přijal 25. března 1950 v bazilice sv. Jana na Lateránu a o tři roky později zakončil doktorát na Papežské univerzitě Gregoriana. Roku 1951 získal diplom z pedagogické psychologie ve švýcarském Fribourgu. V polovině padesátých let podnikl cestu po archeologických nalezištích ve Svaté zemi a po návratu na Maltu vyučoval teologii v augustiniánských kolejích. Díky stipendiu Britské rady se v roce 1957 přestěhoval do Oxfordu, kde se naučil hebrejsky, a o rok později byl vyslán do Cambridge jako asistent profesora Arthura Aberryho, aby mu pomohl při studiu maltské literatury, zejména pak díla maltského kněze, básníka, spisovatele a autora státní hymny, mons. Carmela Psaily (1871-1961) , známého jako Dun Karm.

Začátkem šedesátých let se kard. Grech opět vrací do Říma, aby završil biblická studia. Stává se sekretářem biskupa van Lierdeho, generálního vikáře městského státu Vatikán, a má tak možnost zblízka prožít konkláve, v němž byl zvolen Pavel VI. Roku 1965 je svými řeholními představenými povolán, aby řídil Augustiniánský teologický institut, a o několik let později (14.2.1969) spoluzakládá patristický instititu Augustinianum, jemuž rovněž předsedá (1971-1979). Účastní se na sepsání apoštolské konstituce Sapientia christiana o církevních univerzitách a fakultách a od sedmdesátých let vyučuje na papežských univerzitách (Papežský biblický institut 1970-2002; Papežská lateránská univerzita 1971-1989).

Prefekt Kongregace pro nauku víry, kard. Joseph Ratzinger, jej roku 1984 jmenuje poradcem této instituce a později přicházejí rovněž jmenování do Papežské teologické akademie (2003) a Papežské biblické komise (2004). Kardinálský titul (spojený s biskupským jmenováním a svěcením) mu udělil Benedikt XVI. při konzistoři 18.2.2012. Kard. Prosper Grech je autorem četných knih a odborných článků v angličtině a italštině. Jeho první publikace z roku 1964 se věnuje základním teologickým liniím v Novém Zákoně. V Encyklopedii papežů, vydávané italským encyklopedickým institutem Treccani, zpracoval heslo „Petr“.

Kardinál Grech byl knězem, který si v červnu 1963 vyslechl poslední zpověď tehdejšího milánského arcibiskupa Giovanniho Battisty Montiniho předtím, než jej konkláve zvolilo papežem Pavlem VI. A stejně tak se augustiniánský řeholník o padesát let později ujal meditace pro sto patnáct kardinálů shromážděných v posledním konkláve, které vedlo k nástupu papeže Františka na Petrův stolec. Nutno říci, že tato úvaha (později zveřejněná, a to vůbec poprvé v dějinách římské kurie), měla mnohé prorocké rysy. Podle kardinála Grecha bude muset nově zvolený papež vynaložit veškeré úsilí, aby udržel jednotu v rámci katolické církve, a to na pozadí slabého teologického myšlení, relativismu, materialismu a neznalosti základní abecedy víry. Maltský kardinál zde spatřoval jediné východisko – nové hlásání evangelia a přihlédnutí k sensus fidei, smyslu věřících pro víru.

Dlouhý život zesnulého kardinála, s nímž se římská kurie rozloučí ve čtvrtek 2. ledna ve Vatikánské bazilice, přinesl též četné osobní, neoficiální kapitoly. Především mnohá přátelství s teology dané doby – počínaje už jmenovaným Josephem Ratzingerem přes jezuity Martiniho a Beckera po Romana Guardiniho a Juliena Riese. Blíže poznal také benátského patriarchu Albina Lucianiho, pozdějšího papeže Jana Pavla I., a dlouhé přátelství jej pojilo s již zmíněným papežem Montinim, Pavlem VI. Zakládalo se na společném obdivu k sochařskému umění Lella Scorzelliho, autora papežské feruly s ukřižovaným Kristem.

Pro naše mikrofony ještě nedávno kardinál Grech vzpomínal na činnost svých spolubratrů, kteří v římské augustiniánské koleji poskytli za druhé světové války azyl pronásledovaným Židům a politickým uprchlíkům, hledaným nacistickým režimem.

(jag)

31. prosince 2019, 12:44