Giovanni Antonio Dosio, kresba nádvoří Belvederu podle Bramantova projektu Giovanni Antonio Dosio, kresba nádvoří Belvederu podle Bramantova projektu  

Restaurátoři vracejí původní barevnost tzv. novému křídlu Vatikáských muzeí

Do konce roku 2018 dokončí restaurátoři práce na galerii vytvořené pro velké římské sochy a obrácené do Nádvoří piniové šišky. „Vrátíme tomuto křídlu původní barevnost slonové kosti, která imitovala travertin,“ říká architekt Vitale Zanchettin.

Johana Bronková - Vatikán

Po zrestaurování monumentální exedry vatikánského Belvederu a villy papeže Inocence VIII., se má vrátit původní běl napodobující travertin také tzv. Novému křídlu muzeí, nazývanému Galerie Chiaramonti, podle příjímení papeže Pia VII, který ji v roce 1822 inauguroval. „Restaurujeme všechny fasády, které se obracejí do nádvoří,“ vysvětluje architekt Zanchettin, který stojí od roku 2015 v čele vatikánské památkové péče (Sovrintendenza ai beni architettonici della Città del Vaticano). „Práci si vyžádaly bezpečnostní ohledy, protože těmito místy prochází každoročně 6 milionů návštěvníků,“ dodává.

Nové křídlo galerie Chiaramonti navrhl architekt Raffaele Stern a jeho inaugurace proběhla 14. února 1822. „Jeho budova proměňuje rozvrh parku na Nádvoří piniové šišky, protože ho uzavírá na čtvrté straně. Také z toho důvodu zdědilo formy a barvy od starších budov,“ říká vatikánský architekt. Svědectví o jejich barevnosti najdeme již u slavného životopisce Giorgia Vasariho, který v polovině 16. století zaznamenal, že vypadají „jako by byly z travertinu“.

Volbě materiálů předcházelo důkladné zkoumání jejich vlastností. „Viděli jsme, jak stárnou barvy, které jsme tu našli, a chtěli jsme získat něco, co by stárlo přirozeným způsobem. Proto jsme omezili na minimum syntetické materiály, akrylové pryskyřice a užíváme nátěry složené z přírodních pigmentů, především hlíny, hašené vápno a odtučněné mléko z farmy v Castel Gandolfu.

„Dospěli jsme do závěrečné fáze prací“, vysvětluje restaurátorka Maria Rosaria Di Napoli. „Podklad, předem zpěvněný a naštukovaný, je nutné velkoryse namočit, aby se napomohlo prostoupení vápna do stěny. Povrchová úprava má sedm vrstev. Všechno záleží na citu restaurátora, který pracuje se střídáním teplých a studených barev, aby vytvořil vzhled co nejbližší travertinu.“

Restaurováním vlysů a dekorací na hlavicích sloupů se zabývá Giuseppe Savina. „Hlavice má železnou kostru, na níž se pak modelovalo ve štuku. Železo bohužel rezne, a proto se vytvářejí praskliny. Nejprve musíme zpevnit povrch a zastavit chátrání a potom zpevnímu také strukturu jednotlivých komponent hlavice. Musíme také sanovat kov. Nakonec příjdou na řadu štuky a rekonstrukce chybějících částí, které bohužel odpadly, kvůli chátrání železné struktury,“ vysvětluje vatikánský restaurátor.

9. července 2018, 16:12