Lidé s tureckými a pákistánskými vlajkami oslavují rozhodnutí umožňující přeměnu Hagia Sophia na mešitu Lidé s tureckými a pákistánskými vlajkami oslavují rozhodnutí umožňující přeměnu Hagia Sophia na mešitu 

Reakce na změnu Hagia Sophia na mešitu: zármutek, hněv, rozhořčení

Páteční rozhodnutí tureckého prezidenta Recep Erdogana o opětovné přeměně chrámu Hagia Sophia na mešitu vyvolalo protesty náboženských i kulturních organizací. Po včerejší modlitbě Anděl Páně se k nim připojil také papež František, když promluvil o svém “velkém zármutku”.

Někdejší mateřský chrám byzantských křesťanů z 6. století se stal mešitou po pádu Konstantinopole do rukou osmanských Turků v polovině 15. století, avšak od roku 1934 byl muzeem a tedy neutrálním územím, kterým Atatürkova vláda demonstrovala sekulární charakter státu a vycházela vstříc Evropě. Národní rada, totiž nejvyšší administrativní soud, v pátek 10. června zrušil usnesení ze třicátých let minulého století a turecký prezident obratem vydal dekret, kterým baziliku mění na mešitu. Recep Erdogan oznámil své rozhodnutí v promluvě k národu a datum první muslimské modlitby stanovil na 24. července. 

Světová rada církví: "Zármutek a zděšení"

Zklamání z rozhodnutí turecké vládní garnitury vyjádřila Světová rada církví, sdružující na 348 křesťanských denominací. V listu adresovaném do rukou prezidenta Erdogana generální sekretář této organizace, pravoslavný kněz Ioan Sauca, mluví o “zármutku a zděšení” a konstatuje, že od roku 1934 “byla Hagia Sophia místem otevřenosti, setkání a inspirace pro lidi všech národů a náboženství”. Jak dále podotýká, její změna na muzeum před 86 lety byla výrazem tureckého úsilí o budování moderního státu a opuštění konfliktů minulosti. “Nynějším rozhodnutím jste zhatil pozitivní znamení otevřenosti Turecka a změnil jste jej v symbol exkluze a rozdělení,” napsal rumunský pravoslavný kněz a profesor Sauca, stojící ad interim v čele Světové rady církví.

V listu dále upozorňuje, že k rozhodnutí se přistoupilo bez konzultace UNESCO a bez jakékoli reflexe nad univerzální hodnotou Hagia Sophia. Zdůrazňuje, že Světová rada církví dlouhá léta podporuje budování mostů a vzájemné úcty mezi náboženskými komunitami. Často vystupuje také na obranu práv jiných náboženství, včetně muslimů. “Přeměna Hagia Sophia na mešitu nezadržitelně vyvolá nejistotu, podezřívavost a nedostatek důvěry, podlomí všechno naše úsilí o setkávání lidí různých náboženství u stolu dialogu a spolupráce,” stojí v listu.

Světová rada církví se dále obává, že rozhodnutí turecké vlády “podpoří ambice dalších skupin, které na jiných místech usilují o změnu status quo a posílení obnovených roztržek mezi náboženskými komunitami.”

Opětovnou přeměnu Hagia Sophia na mešitu bolestně vnímají zejména východní křesťané. Včera proběhla demonstrace v Soluni. Řečtí křesťané požadovali rozhodnou reakci ze strany západních zemí a připomínali osudy Tureckem okupované části Kypru, kde byly pravoslavné chrámy změněny v mešity a pradávné církevní památky rozkradeny  nebo zničeny. 

L'Oeuvre d'Orient: Požadujme návrat křesťanskému kultu

Otec Pascal Gollnisch, ředitel L’Oeuvre d’Orient, jedné z nejstarších katolických institucí pomáhajících církvím na Blízkém Východě, pro Vatikánský rozhlas zdůrazňuje, že křesťané nesmějí přitakat změně chrámu Boží moudrosti na mešitu. Vzhledem k tomu, že historicky jde o jedno z hlavních center křesťanství, nemělo by nás podle otce Gollnische uspokojit ani jeho muzeální určení, nýbrž měli bychom usilovat o návrat baziliky Hagia Sophia do původního stavu:

“Přeměna baziliky na mešitu je symbolickým aktem s velmi vážnými důsledky. V Istanbulu není nedostatek mešit. Je to jakési vypovězení války v morálním, náboženském smyslu. Ale je za tím také vůle demonstrovat, že se Turecko obrací zády k tomu, čím bylo ve chvíli vzniku moderního státu. Je to podlé, agresivní a naprosto zbytečné gesto. Žádáme Turecko, aby od svých plánů ustoupilo. Jsou to gesta, která budou mít dopad na vnímání dějin Turecka a jeho vztahu k mezinárodní komunitě. Je to událost velmi významná, která se týká samozřejmě především našich pravoslavných bratří. Chápeme, že pro křesťany v Turecku je obtížné vyjádřit svůj nesouhlas. My, jakožto  L’Oeuvre d’Orient, se s tímto rozhodnutím nesmíříme. Pokud se bazilika stane mešitou, budeme požadovat neméně silná symbolická gesta, a totiž budeme usilovat o to, aby se Hagia Sophia vrátila do původního stavu. Je nutné uvažovat v široké historické perspektivě. Toto nejsou události, které by měly význam jen pro naši současnost. Jsou to události, které se zapisují do dějin.” - Říká otec Pascal Gollnisch, předseda katolické organizace L’Oeuvre d’Orient pro pomoc východním církvím.

Pravoslavné církve: Gesto vyvolá nevraživost křesťanů vůči islámu

Dodejme ještě, že konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prostřednictvím mluvčího patriarchátu již před dvěma týdny varoval, že toto rozhodnutí probudí nepřátelské emoce vůči islámu v milionech křesťanů na celém světě, a proto může mít “závažné důsledky pro celou lidskou civilizaci”. Podobně také moskevský patriarcha Kyrill hovořil v této souvislosti o “útoku na celou křesťanskou civilizaci”.

Řecká vláda: Provokace a krok zpět

Na politické rovině proti přeměně baziliky Hagia Sophia na mešitu ostře vystoupila řecká vláda. Erdoganův krok označila za provokaci a návrat Turecka o šest století zpátky. Podle premiéra Mitsotakise se rozhodnutí negativně promítne do vztahů s Evropskou unií.

UNESCO: Obavy o osud křesťanských mozaik

A konečně za kulturní veřejnost UNESCO upozorňuje, že Hagia Sophia náleží k všeobecnému dědictví lidstva, a varuje Erdoganovu vládu před veškerými změnami monumentálního chrámu. Jakékoli zásahy musejí být předem konzultovány s Výborem světového dědictví, připomíná ředitel tohoto fondu OSN, v souvislosti s obavami o osud křesťanských mozaik.

(job)

13. července 2020, 17:53