Rozhovor s papežem Františkem vedla Elisabetta Piqué, novinářka argentinského deníku La Nación Rozhovor s papežem Františkem vedla Elisabetta Piqué, novinářka argentinského deníku La Nación 

Papež František: Sním o spravedlivější, otevřenější a výrazněji pastorační církvi

V rozhovoru pro argentinský deník La Nación papež potvrzuje, že církev jde cestou vytyčenou druhým Vatikánským koncilem, aby byla stále více domovem pro všechny. V souvislosti se synodou zdůrazňuje, že všichni účastníci mají právo hlasovat, ať už se jedná o muže nebo ženy. Při hovoru o válce na Ukrajině vysvětluje mírovou službu, kterou Svatý stolec vykonává.

Vatican News

Jedna věc papeže v posledních letech obzvlášť těší: „Vše, co se týká pastorační linie odpuštění a porozumění lidem. Dát každému místo v církvi“, svěřuje se papež František Elisabettě Piqué, novinářce argentinského deníku La Nación, v novém rozhovoru, který ji poskytl v Domě sv. Marty u příležitostí desátého výročí svého zvolení, připadající na 13. března.

Církev s otevřenými dveřmi

Jeho snem je otevřít dveře: „Otevřené dveře, to je to, co opravdu chci. Otevírat dveře a razit nové cesty. A církev, kterou si představuje pro nadcházející roky, je církev „více pastorační, spravedlivější a otevřenější“ podle linie vytyčené Druhým vatikánským koncilem: „Musíme jít tímto směrem. Konkrétní podoba této cesty je však obtížná“. Tazatelka v rozhovoru zdůrazňuje, že František si hodně všímá „ztracených ovcí“, což je postoj, který přivedl některé katolíky do krize, jako se to stalo staršímu bratrovi v podobenství o marnotratném synovi: „Vždycky se to stává“, reaguje papež, „ale klíčové Ježíšovo slovo je 'všichni'. Pro mě je to klíč k pastorační otevřenosti. Všichni do domu. Bude tam hluk, ale všichni mají být uvnitř“.

Samozřejmě, jak dále papež zdůraznil, existuje odpor a opozice vůči změnám, i „Ježíš měl velkou opozici“, ale je třeba jednat ve „svobodě Ducha svatého“ a hledat Boží vůli. František mimo jiné hovořil rovněž o formaci budoucích kněží a naznačil potřebu revize seminářů.

Reformy

K otázce reforem František poznamenal, že „dikasteria byla reorganizována a též samo kardinálské kolegium je nyní svobodnější“. V ekonomické oblasti vzdal hold kardinálu Pellovi, který mu pomohl rozjet ekonomickou reformu: „Jsem mu velmi vděčný“. Nyní mi v tomto ohledu velmi pomáhá Sekretariát pro ekonomiku. Předtím tu byl otec Guerrero, který za tři a půl roku věci systematizoval, a nyní je tu laik Maximino Caballero“, upřesňuje.

O konverzi papežství, o níž se zmiňuje ve svém programovém dokumentu Evangelii gaudium, připomíná, co vykonal Pavel VI, „velký muž, světec“, Jan Pavel II, „velký evangelizátor“, Jan Pavel I, „blízký pastýř, který chtěl skoncovat s některými věcmi, které se nedařily“, a Benedikt, „odvážný muž“, který vynikal hloubkou svého magisteria: „Byl prvním papežem, který se oficiálně zabýval otázkou zneužívání. Byl to skvělý teolog, ale byl to také člověk, který se nebál jít s kůží na trh. Benedikt mi chybí, protože mi byl druhem“.

Právo hlasovat na synodě

Pokud jde o synodalitu, František zdůrazňuje, že jde o pokračující proces: „Asi před deseti lety proběhla vážná reflexe a byl vypracován dokument, který jsem podepsal spolu s teology“, v němž se říkalo: „To je maximum, kterého jsme dosáhli, nyní je třeba něco víc“. V tomto dokumentu všichni například akceptovali, že ženy nemohou volit: „Takže na synodě o Amazonii byla položena otázka: Proč ženy nemohou volit? Jsou snad druhořadými křesťany?“ Argentinská novinářka se zeptala, zda nyní na synodě bude volit jen jedna žena, nebo všechny, a papež odpověděl: „Všichni, kdo se zúčastní synody, budou volit. Pozvaní nebo pozorovatelé hlasovat nebudou. Každý, kdo se účastní synody, má právo hlasovat. Ať už muž nebo žena. Všichni, všichni. Slovo 'všichni' je pro mě zásadní“.

Nebezpečí genderové ideologie

František dále potvrzuje, že novou encykliku nepíše, a na otázku, zda byl požádán o sepsání dokumentu na téma gender, odpovídá negativně. V této souvislosti opakuje, že „vždy rozlišuje mezi pastorační prací s lidmi s odlišnou sexuální orientací a genderovou ideologií. Jsou to dvě různé věci. Genderová ideologie je v současné době jednou z nejnebezpečnějších ideologických kolonizací. Přesahuje sexuální sféru. Proč je nebezpečná? Protože rozmělňuje rozdíly, a bohatství mužů a žen a celého lidstva spočívá v napětí rozdílů. Roste skrze napětí mezi touto rozdílností. Genderová otázka tyto rozdíly ředí a činí svět stejným, čímž zaobluje všechny hrany, vše vyrovnává. A to je v rozporu s lidským povoláním“.

Ukrajina: mírová akce Svatého stolce

Tazatelka poté otevírá téma války na Ukrajině a ptá se papeže, zda masakry, které se v této zemi odehrávají, lze definovat jako genocidu: „Je to jistě odborné slovo, genocida“ - odpovídá František – „ale je zřejmé, že když se bombardují školy, nemocnice, kryty, nevzniká tak dojem, že jde o okupaci místa, ale o ničení... Nevím, jestli je to genocida, nebo ne, musí se to prověřit a dobře definovat, ale rozhodně to není válečná etika, na kterou jsme zvyklí“.

Papež dodává, že Vatikán v tuto chvíli jedná diplomatickou cestou, „aby zjistil, zda se dá něčeho dosáhnout“, ale upřesňuje, že „neexistuje žádný mírový plán“ Vatikánu, existuje spíše „služba míru“, která probíhá diskrétně, s těmi, kdo jsou otevřeni dialogu. Vatikán také pracuje s ohledem na možné setkání světových představitelů k této otázce.

Papež pak znovu opakuje: „Jsem ochoten jet do Kyjeva. Chci jet do Kyjeva. Ale pod podmínkou, že pojedu také do Moskvy. Buď pojedu na obě místa, nebo na žádné z nich“. Na otázku, zda je cesta do Moskvy nemožná, odpovídá: „Není to nemožné... Neříkám, že je to možné. Není to ale nemožné. Doufáme, že se to podaří ... není zde žádný slib, nic. Nezavírám tyto dveře“. Ale zavřel je Putin, nebo ne? ptá se tazatelka, na což papež odvětí: „Ale možná je v roztržitosti zase otevře, nevím“. „Válka mě bolí“, dodává, „to je to, co chci říct. Válka mě bolí“.

Cesta do Argentiny

Pak je tu téma možné cesty do Argentiny. Papež opakuje, že by do Argentiny rád jel a že pokud to dosud neudělal, je to z řady důvodů, které se časem nastřádaly: „Všechno bylo naplánováno, ale pak se věci zkomplikovaly... byly dva roky pandemie, která způsobila, že cesty, které bylo třeba uskutečnit, se přeskočily... Chci jet, doufám, že tam pojedu, že se mi to podaří". Ale jak dodává, „Argentinu nespasí můj příjezd Pojedu rád, ale trochu přemýšlejte o věcech, které je třeba udělat, aby se tato země pohnula kupředu“.

Umění čekat

Nakonec v odpovědi na otázku o chybách, kterých se během těchto deseti let pontifikátu dopustil, papež poukazuje na příčinu těchto chyb, kterou je netrpělivost: „Někdy se mi nahrne krev do hlavy. Pak člověk ztrácí trpělivost, a když ztratí klid, uklouzne a dopouští se omylů. Je třeba umět čekat“.

11. března 2023, 18:02