Papež z Jeruzaléma: Jednota je dnes naléhavější než kdy jindy
Předkládáme vám plné znění papežova poselství z dnešní noci.
Ačkoli tato nahrávka vznikla v Římě, zveřejní ji anglikánská církev Christ Church v Jeruzalémě, kde se scházejí věřící různých křesťanských tradic.
Chtěl bych poděkovat této anglikánské církvi za její pohostinnost, poděkovat lidem, kteří umožnili toto vysílání, a především poděkovat svému příteli a bratru, arcibiskupovi z Canterbury Justinu Welbymu, který se s námi podělil o krásnou úvahu o Duchu svatém.
Děkuji také Charis, že mi nasloucháte a v této vigilii uskutečňujete poslání, které jsem vám svěřil, totiž abyste pracovali pro jednotu křesťanů. Tuto křesťanskou vigilii jste zorganizovali prostřednictvím komise, kterou jste za tímto účelem zřídili, komise složené z pěti katolíků a pěti členů různých církví a křesťanských společenství. Děkuji.
Dnes je velmi zvláštní noc. Chci se s vámi podělit o to, co mám na srdci, a myslet na Jeruzalém, svaté město pro Abrahámovy děti. Myslím na večeřadlo, na horní pokoj, kde Otcův vyslanec, Duch svatý, kterého Ježíš po svém vzkříšení přislíbil, mocně sestupuje na Marii a učedníky a navždy proměňuje jejich životy a celé dějiny.
Myslím na církev svatého Jakuba, mateřskou církev, první církev věřících v Ježíše, Mesiáše, kde všichni byli Židé. Církev svatého Jakuba, která nikdy nezmizela z dějin, žije dodnes. Myslím na následující ráno. Podle Skutků apoštolů pobývali v Jeruzalémě zbožní Židé ze všech národů pod nebem, kteří byli naplněni úžasem, když slyšeli Galilejce mluvit jejich jazykem (srov. Sk 2,7-8).
Dále vyprávění popisuje společenství věřících v Ježíše. Nikdo nebyl v nouzi, protože "všechno měli společné". Lidé o nich říkali: "Podívejte, jak se milují." Identifikuje je bratrská láska. A přítomnost Ducha je činí srozumitelnými. Dnes večer ve mně slova "vidíš, jak se mají rádi" zní víc než kdy jindy. Jak smutné je, když lidé o křesťanech říkají: "Podívejte, jak se hádají".
Může dnešní svět o křesťanech říci: "podívejte, jak se mají rádi", nebo může pravdivě říci: "podívejte, jak se nenávidí" nebo "podívejte, jak se hádají"? Co se nám to stalo? Zhřešili jsme proti Bohu i proti svým bratrům. Jsme rozděleni, rozbili jsme na tisíc kousků to, co Bůh tak láskyplně, vášnivě a něžně stvořil. Všichni potřebujeme prosit Otce všech o odpuštění a potřebujeme také odpustit sami sobě.
Jestliže jednota křesťanů ve vzájemné lásce byla vždy nutná, dnes je naléhavější než kdy jindy. Podívejme se na svět: na mor, který je důsledkem nejen viru, ale také sobectví a chamtivosti, jež činí chudé chudšími a bohaté bohatšími. Příroda se kvůli dravému působení člověka dostává na hranici svých možností. Ano, člověka, kterému Bůh svěřil úkol pečovat o zemi a zajistit, aby nesla plody.
Bratři a sestry, dnešní noc může být proroctvím, může být začátkem svědectví, které my křesťané musíme společně vydat světu: být svědky Boží lásky, která byla vylita do našich srdcí Duchem svatým, který nám byl dán. Láska, ke které jsme my věřící v Ježíše povoláni. Ať tuto noc tisíce křesťanů ze všech koutů země společně pronesou stejnou modlitbu: Přijď, Duchu svatý! Přijď, Duchu lásky, proměň tvář země a proměň mé srdce!
Dnes večer vás vybízím, abyste se obrátili ke světu a zpřítomnili svědectví prvotního křesťanského společenství: "Podívejte se, jak se navzájem milují". Vydejte se společně nakazit svět! Nechme se proměnit Duchem svatým, abychom mohli změnit svět. Bůh je věrný, nikdy neodvolává své zaslíbení, a proto, protože Bůh je věrný, chci dnes z Jeruzaléma připomenout proroctví velkého izraelského proroka: “I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: ‘Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.’ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.” (Iz 2,2-4).
Staniž se.
Přeložil Petr Vacík
