Zemřel švýcarský teolog Hans Küng

Vatican News

Švýcarský teolog Hans Küng zemřel v úterý 6. dubna ve věku 93 let ve svém domě v německém Tübingen. Narodil se v Sursee v roce 1928 a na kněze byl vysvěcen v roce 1954. O tři roky později v rámci disertační práce podpořil sbližování katolíků a reformovaných v učení o ospravedlnění. Snažil se ukázat, že ve skutečnosti jde stejné učení vyjádřené různými jazyky. V roce 1960 byl jmenován řádným profesorem na Fakultě katolické teologie na univerzitě v Tübingen a následně se jako expert zúčastnil Druhého vatikánského koncilu, kde měl příležitost setkat se s Josephem Ratzingerem, budoucím papežem Benediktem XVI.

Kromě toho, že se věnoval studiu dějin náboženství, zejména těch abrahámovských, byl známý svými postoji v teologické a morální oblasti, často kritickými vůči některým tématům katolické nauky. Zejména vystupoval proti dogmatu papežské neomylnosti, jak jej chápal První vatikánský koncil. V roce 1979 mu proto Kongregace pro nauku víry odebrala dovolení učit jako katolický teolog. Küng nadále pracoval jako emeritní profesor ekumenické teologie na univerzitě v Tübingen.

Setkání mezi Benediktem XVI a Küngem

Küng opakovaně kritizoval jak Jana Pavla II., tak Benedikta XVI. Na začátku pontifikátu papeže Ratzingera se mezi nimi konalo setkání v Castel Gandolfo. Vatikánská média zdůraznila, že setkání proběhlo „v přátelské atmosféře“. „Obě strany se dohodly, že nemá smysl v rámci setkání vést spor o přetrvávajících rozdílech v doktrinálních otázkách mezi Hansem Küngem a magisteriem katolické církve.“ Rozhovor se zaměřil na dvě témata, která „byla pro práci Hanse Künga zvláště zajímavá: otázka Světového ethosu a dialog s přírodními vědami“. Küng tehdy zdůraznil, že “jeho projekt Weltethos není v žádném případě abstraktní intelektuální konstrukce. Spíše jde o morální hodnoty, na kterých se přes všechny rozdíly shodují velká náboženství, a které lze vzhledem k jejich přesvědčivé přiměřenosti vnímat jako platná kritéria“. Benedikt XVI. ocenil „snahu profesora Künga přispět k obnovenému uznání základních morálních hodnot lidstva prostřednictvím dialogu náboženství a setkání se sekulárním myšlením“, a zdůraznil, že „závazek k obnovenému vědomí o hodnotách, které podporují lidský život, je důležitým cílem jeho pontifikátu “. Zároveň papež znovu potvrdil svůj souhlas s Küngovým pokusem „oživit dialog mezi vírou a přírodními vědami a prosazovat ve vztahu k vědeckému myšlení přiměřenost a nezbytnost otázky Boha“. Küng tehdy vyjádřil „své uznání snahy papeže ve prospěch dialogu náboženství a také nad setkáváním s různými sociálními skupinami moderního světa“.

Přes toto jejich setkání zůstaly pozice Hanse Künga a Benedikta XVI. vzdálené v mnoha otázkách, jako je kněžský celibát, ženské kněžství, antikoncepce či eutanazie. Ve svém výzkumu Küng také analyzoval vztah mezi vírou a vědou a zpochybnil tvrzení některých vědeckých teorií k dosažení absolutní jistoty.

V posledních letech ze zdravotních důvodů zredukoval svou veřejnou činnost a posléze se stáhl do soukromí.

(vac)