(Tajná) vyznání kardinála Martiniho
O existenci kardinálových zápisků dosud vědělo velice málo lidí, jelikož autor je považoval za tajné a s nikým o nich nehovořil. K jejich psaní se rozhodl již jako kněz, v osmadvaceti letech, během studijního pobytu v Anglii. Vysvětluje to v záznamu z 5. září 1955: “Večer jsem přijel do Londýna (…) a přečetl si několik stránek Mertonových deníků. Také bych si rád vedl deník, kterým bych skutečně odkrýval sám sebe, který by sloužil k sebepoznání. Chtěl bych, aby mne přibližoval k Bohu, ale obávám se, aby se nestal nástrojem k sebeuspokojení. (…) Na jedné straně cítím, jak jsem spoutaný a nepatrný, na druhé mám pocit, že mohu vyslovit něco velkého. Chtěl bych, aby se vše dělo jen pro Boha, i za cenu, že rozdrtím, co ze mne samého zbývá. Učiň, můj Bože, ať se tak stane!”.
Rukopisné Martiniho deníky obsahují spontánní myšlenky a právě jejich důvěrný ráz může – bez patřičné kontextualizace – vyvolat různá nedorozumění. Z toho důvodu, vysvětlil v italském tisku Carlo Casalone, předseda “Nadace Carla Marii Martiniho” a někdejší provinciál italských jezuitů, “po určitý čas nebudou přístupné, neboť vyžadují pečlivou ediční, redakční a analytickou práci odborných rukou”. Kromě toho rukopisný korpus textů, objevených v obci Gallarate, kde Martini trávil poslední část života, potřebuje restaurátorský zásah, jehož se ujme prestižní dílna benediktinských řeholnic v lombardském opatství Viboldone. Martiniho zápisky vynesl na světlo světa vykonavatel jeho závěti a dnešní biskup Asti, Luigi Testore, spolu s osobním kardinálovým sekretářem, o. Paolem Cortesim.
K nejzajímavějším deníkovým stránkám patří zápisky věnované vztahu k jiným náboženstvím, což je také téma posledního svazku z řady Martiniho sebraných spisů, který vyšel pod názvem “Bratři a sestry. Židé, křesťané, muslimové” (Fratelli e sorelle. Ebrei, cristiani, musulmani; Opera omnia, Bompiani). V knize Hovory v Jeruzalémě (Conversazioni notturne a Gerusalemme) Martini tvrdí, že Bůh by také mohl být nikoli tradičně “katolický”. V dokumentech, které jsou již dostupné v archivech Martiniho nadace (5044 textů, 323 fotografických reportáží, 200 audiozáznamů, 623 darovaných dokumentů a 51 videorozhovorů), tyto myšlenky nadále prohlubuje a konfrontuje se s islámem, buddhismem i hinduismem, píše italský deník La Repubblica.
(jag)
