Hledejte

Interiér nemocnice v Ngaoundalu Interiér nemocnice v Ngaoundalu  #SistersProject

Kamerun: Nemocnice řeholních sester slouží devadesáti pěti tisícům lidí

Zdravotnické zařízení, které před osmi lety otevřely Milosrdné sestry svaté Jeanne Antidy Thouretové v centru této africké země, poskytuje zdravotní péči obyvatelstvu vyčerpanému malárií, podvýživou a tuberkulózou. Ředitelka, sestra Christine Richardová: „Děkujeme dobrodincům za jejich podporu“.

Francesca Sabatinelli - Ngaoundal

'Skutečnou chudobou v této zemi často bývá nevědomost rodičů'. To si šeptají zdravotní sestry a lékaři, když procházejí po nádvoří nemocnice, na které je výhled z oddělení a ordinací. V této nízké budově s mnoha vnějšími chodbami rozdělenými kvetoucími zahradami převládají barvy země. Něha nemocničního personálu vůči hospitalizovaným dětem je téměř odzbrojující a jejich výtky vůči otcům a matkám nejsou obviněním, ale spíše bolestným poznáním: v dnešním Kamerunu lidé stále umírají, protože se uchylují k šamanům, a nikoli do nemocnic. V ngaoundalské nemocnici v kamerunské provincii Adamawa v centru této země je jedním z hlavních úkolů právě záchrana životů jejich vytržením z rukou léčitelů.

Malí pacienti v nemocnici v Ngaoundalu
Malí pacienti v nemocnici v Ngaoundalu

Malárie, tuberkulóza a podvýživa

Nemocnice, kterou v roce 2016 otevřely Milosrdné sestry svaté Jeanne Antidy Thouretové, je zdravotnickým referenčním místem pro přibližně 95 000 lidí bez ohledu na rasu, etnickou příslušnost nebo náboženství, přičemž se zaměřuje zejména na boj proti tuberkulóze, která je zde velmi rozšířená. „Nejrozšířenější a nejčastěji se opakující nemocí,“ vysvětluje sestra Christine Richardová, ředitelka nemocnice, „je malárie, vyskytuje se zde také mnoho respiračních onemocnění a stále více případů tuberkulózy. Dalším významným faktorem je podvýživa. Přicházejí sem děti s edémy, které jsou známkou nedostatečného příjmu bílkovin.“ Příčinou je velká chudoba, v níž se rodiny v této části světa nacházejí, ale v některých případech také polygamie, která v této části země není neobvyklá, protože obyvatelstvo je převážně muslimské. „Pokud si manželky nerozumí nebo pokud manžel upřednostňuje jednu před druhou,“ vysvětluje řeholnice, „ekonomické zdroje nejsou rozděleny spravedlivě a často trpí ti nejmenší. Chudoba je zdaleka nejdramatičtějším problémem jak v Ngaoundalu, tak v celém Kamerunu. Už jedenáct měsíců nám nebyly vyplaceny příspěvky a vláda nám dluží částku odpovídající asi 46 000 eur,“ vysvětluje sestra Christine.

Kuchyně nemocnice v Ngaoundalu
Kuchyně nemocnice v Ngaoundalu

Dětské oči

Pohled dětí je pronikavý, ale také bázlivý, mlčí, i ty nejmenší, jejich velké tmavé oči jsou otevřené světu, navzdory jehle s kanylou zapíchnuté v paži, navzdory tomu, že pro mnohé z nich je obtížné i chodit, neboť je přemáhá slabost způsobená podvýživou a nemocí. Vedle nich je vždy nenápadně přítomen zdravotnický personál, lékaři a sestry, laici i řeholníci, kteří s vlídností a jemností, pohlazením a úsměvem a také velkým soucitem dělají pro pacienty a rodiny maximum, protože není matky, která by ve dne v noci nezůstala vedle svého dítěte a sama mu nezajišťovala stravu, kterou připravuje v zařízení vytvořeném samotnou nemocnicí. „Jedním z důvodů, proč jako nemocnice nenabízíme nemocným jídlo,“ pokračuje Christine, „kromě toho, že by to bylo příliš nákladné, je to, že zdejší obyvatelstvo, které je převážně muslimské, nepřijímá k jídlu to, co si samo nepřipravilo. Velkým dramatem tohoto místa, které nabízí všechny druhy podpory, včetně očního oddělení, zubní péče, radiologie, analytické laboratoře a nejmodernějšího vybavení, zůstává příliv pacientů. Jsou zde dva operační bloky, z nichž jeden, pohotovostní blok, je v provozu 24 hodin denně“.

Malí pacienti v nemocnici v Ngaoundalu
Malí pacienti v nemocnici v Ngaoundalu

Podpora dobrodinců

Nemocnice, pokračuje sestra Christine, „není dostatečně známá, aby ji lidé skutečně využívali. V roce 2023 činila průměrná návštěvnost 33 % roční kapacity nemocnice, což je, jak vysvětluje řeholnice, „příliš málo na to, abychom mohli v klidu žít“. Chudoba, ale také metla léčitelství způsobují, že se nemocnice stává záchytným místem, když už je pozdě na přežití, a často navíc poté, co nemocní utratí peníze za šamany, už nemají z čeho platit poplatky. Christinin pohled neskrývá obavy, které však prosvětluje vděčnost. „Naše nemocnice byla postavena díky pomoci několika dobrodinců,“ uzavírá, „a mezi nimi je i nezisková organizace Gruppo India, bez níž bychom nemohli nakoupit některé přístroje, stejně jako bychom nemohli postavit některé budovy a studnu, která nám umožňuje reagovat na další důležitou naléhavou potřebu, totiž nedostatek vody“.

Dospělá pacientka nemocnice v Ngaoundalu
Dospělá pacientka nemocnice v Ngaoundalu
30. dubna 2024, 21:38