Kardinál Parolin: Svatý stolec a Japonsko společně proti šíření zbraní
Benedetta Capelli – Vatikán
„Jménem papeže Lva XIV. a svým jménem vyjadřuji váženému japonskému národu přání všeho nejlepšího a doufám, že všichni obyvatelé této země budou požehnáni prosperitou a mírem.“ Těmito slovy pozdravil státní sekretář kardinál Pietro Parolin účastníky oslav Dne Svatého stolce na výstavě Expo Osaka 2025.
Mír jako priorita
Ve svém projevu kardinál Parolin připomněl, že diplomatické vztahy s Japonskem, navázané před více než osmdesáti lety, jsou dnes založeny na mnoha společných hodnotách a plodné spolupráci, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče. „Dalšími prioritami, na kterých nám oběma záleží, jsou mír, stabilita a naše společné úsilí o omezení nekontrolovaného šíření zbraní,“ vysvětlil kardinál Parolin. V této souvislosti připomněl, že letos uplyne osmdesát let od tragického atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki, „události, která poznamenala historii této země a dále utvářela její neochvějné odhodlání usilovat o mír“.
Vztah prověřený časem
Kardinál státní sekretář připomněl dlouhou historii vztahů mezi Svatým stolcem a Japonskem a zmínil blížící se 470. výročí první papežské audience udělené japonskému katolíkovi, když v roce 1555 přijal papež Pavel IV. Bernarda z Kagošimy. V březnu si připomeneme 440. výročí první japonské legace v Evropě, tzv. Tenshoho mise, která přicestovala do Říma a setkala se s papežem Řehořem III., a 410. výročí Keichoho mise, kterou přijal papež Pavel V. v roce 1615. „Tyto první historické kontakty,“ vysvětlil kardinál Parolin, „znamenaly začátek vztahu, který obstál ve zkoušce času a který, jak doufáme, bude v budoucnu stále hlubší“.
Krása a naděje
Státní sekretář poté rozvinul své úvahy o pojmech krásy a naděje, které se objevují v tématu pavilonu Svatého stolce na Expo 2025 v Ósace, nazvaném: „Krása přináší naději“. „Jsou to pro nás katolíky základní hodnoty, protože v nich vidíme odraz Krista a jeho působení v dějinách. Pro nás je Kristus nejvyšším vyjádřením božské krásy: krásy, která přesahuje pouhý vnější vzhled a dotýká se srdcí a duší lidí. Kristus je také nadějí člověka, protože svým životem a smrtí otevřel cestu spásy a obnovy pro celé lidstvo.“
Sociální krása
Pokud jde o krásu, kardinál Parolin vyzval ke hledání krásy v lidské společnosti, v rozšiřování sociálních iniciativ, v projektech dobrovolnictví a solidarity, které jsou „plodnou půdou, z níž mohou naše společnosti a naše politické systémy čerpat sílu k obnově projektů a k rozjasnění mnoha temných míst našeho moderního světa“.
Naděje, výzva k dialogu a spolupráci
Téma naděje, vysvětlil kardinál Parolin, je propojeno s důvěrou v Boha, s konkrétním úsilím o společné dobro, podporuje pocit sounáležitosti a vzájemné odpovědnosti. „Tato ctnost se dnes jeví jako nezbytnější než kdy jindy. V době charakterizované četnými konflikty a obrovskými globálními výzvami je budoucnost někdy více obávaná než očekávaná: pouze v naději nacházíme protilék na strach a povzbuzení k úsilí a jednání.“ Naděje je totiž hnací silou pro konání dobra ve společenství i na mezinárodní úrovni a „stává se výzvou k neochvějnému úsilí o dialog a spolupráci, zejména když se napětí a konflikty zdají nepřekonatelné“. Na závěr připomenul kardinál Parolin papežova slova v den jeho zvolení, totiž výzvu Lva XIV., aby se stavěly mosty, navazoval dialog a spojovaly ruce za účelem prosazování „neozbrojeného a odzbrojujícího, pokorného a vytrvalého míru“.
