Mešní úmysly: nový dekret pro větší transparentnost a správnost

Vatican News

Dikasterium pro klérus aktualizovalo předpisy týkající se mešních intencí a souvisejících darů a zavedlo jasnější pravidla, která mají zajistit transparentnost, korektnost a respektování vůle věřících. Dekret schválený papežem Františkem v konkrétní podobě včera, 13. dubna, vstoupí v platnost 20. dubna tohoto roku, o Velikonoční neděli.

Dekret Dikasteria pro klérus o disciplíně mešních úmyslů si můžete přečíst zde.

Zvyk, který je třeba chránit

Týká se jednoho z nejkonkrétnějších způsobů, jak se věřící podílejí na životě církve: žádosti o sloužení mše svaté za živé nebo zemřelé. Jedná se o velmi starý zvyk, který vychází z hlubokých pastoračních a duchovních pohnutek a až dosud se řídil podmínkami, které na jedné straně zachovávaly slovo dané žadatelům a na druhé straně odvracely nebezpečí „obchodování“ s posvátnými záležitostmi. Na základě této praxe se věřící prostřednictvím oběti, píše se v textu, "chtějí těsněji spojit s eucharistickou obětí tím, že k ní přidají svou vlastní oběť a spolupracují na potřebách církve a zejména přispívají na živobytí jejích posvátných služebníků". Věřící jsou tak „těsněji spojeni s Kristem, který obětuje sám sebe, a v jistém smyslu jsou ještě hlouběji uvedeni do společenství s ním“ podle zvyku, který „církev nejen schvaluje, ale také podporuje“.

Dokument - který integruje a upřesňuje normy obsažené již v dekretu Mos iugiter z roku 1991 - byl vytvořen s cílem řešit některé kritické problémy, které se objevily v praxi, a to zejména pokud jde o mše s „kolektivními“ úmysly, tj. slavení s několika úmysly v jednom ritu.

Souhlas žadatelů musí být výslovný

Dikasterium vedené kardinálem Lazarem You Heung-sikem zejména stanoví, že pokud to nařídí provinční rada nebo shromáždění biskupů provincie, „kněží mohou přijmout několik darů od odlišných nabízejících, kumulovat je s ostatními a vyhovět jim jedinou mší svatou slouženou podle jediného ‚kolektivního‘ úmyslu, pokud - a pouze pokud - byli všichni nabízející informováni a svobodně souhlasili“. V této souvislosti se výslovně uvádí, že v případě absence „výslovného souhlasu“ nelze vůli žadatelů „nikdy předpokládat“, ba dokonce „v případě jeho absence se vždy předpokládá, že nebyl dán“.

Zatímco se především doporučuje, aby „každé křesťanské společenství dbalo na to, aby nabízelo možnost slavit denně mše svaté na jediný úmysl“, dekret uvádí, že kněz „může také slavit různé mše svaté na ‚kolektivní‘ úmysly, přičemž se rozumí, že je mu dovoleno ponechat si denně mezi přijatými dary pouze jeden na jediný úmysl“.

Zajištění svátostí pro nejchudší a podpora misií

Dekret opět obnovuje již platná ustanovení, podle nichž „kněz kromě darů určených kompetentní autoritou za udílení svátostí nesmí nic žádat, vždy se musí vyvarovat toho, že by ti nejpotřebnější byli z důvodu chudoby o pomoc svátostí připraveni“. Dále se upřesňuje, že každý diecézní biskup může s ohledem na specifické okolnosti konkrétní obce a jejího duchovenstva nasměrovat určení darů „do potřebných farností ve své nebo jiných diecézích, zejména v misijních zemích“.

Bdělost a prevence přestupků

Biskupové a faráři jsou vyzváni k bdělosti, aby zajistili, že každý úmysl a dar budou zaznamenány ve zvláštních registrech, a aby zajistili, že „všem bude jasný rozdíl mezi žádostí o konkrétní úmysl při mši svaté (i když je ‚hromadný‘) a prostou vzpomínkou během bohoslužby slova nebo v určitých okamžicích eucharistické slavnosti“. V této souvislosti se upřesňuje, že „vyzývání“ nebo i jen „přijímání darů“ ve vztahu k posledním dvěma případům je „vážně nedovolená“ a předpokládá použití „disciplinárních a/nebo trestních opatření“.

Přezkum za deset let

Nakonec Dikasterium pro klérus oznamuje, že deset let po vstupu těchto norem v platnost bude podporovat přezkoumání praxe i platných předpisů v této oblasti s cílem "ověřit" jejich uplatňování a případně je "aktualizovat".